IoT pro chytré: úspěšná implementace IoT řešení v Plzeňském kraji

00:04:18
Zde v krásném sále zastupitelstva města Plzně. Bohužel dnes pro vás odehrajeme divadlo bez diváků a show, kterou většina z vás zřejmě sleduje v teple svých kanceláří, v teple svých home officeů. Děkujeme. protože právě pro vás dnešní akci pořádáme. Kdo jsme? Hlavním pořadatelem dnešní akce je HAP pro digitální inovace. Já jsem zástupní jednoho z jeho zakladatelů, kterým je Združení Četino. Mezi další velmi intenzivně s námi spolupracující strategické partnery patří České radiokomunikace a právě České radiokomunikace vám dnešní pořad přinášejí, jak se tak říká. Proč se s vámi dnes scházíme a proč tuto akci organizujeme i v situaci, která je skutečně nepříznivá osobním setkáním, nepříznivá navazování nových spoluprací? Protože máme za to, že technologie nepočkají, vývoj nepočká, že není možné společnost a není možné dění ve veřejném životě zmrazit po dobu nouzového stavu a po dobu koronavirové pandemie. to nadálku a ráda bych vám popřála dnes příjemný poslech, zejména obohacení prostřednictvím informací, které vám chceme přinést. Vězte, že rozhodně budou vítány i vaše bezprostřední reakce, vaše podněty, vaše otázky, které můžete už nyní zadávat do aplikace slide.com pod hashtagem křížek IoT Plzeň. Můžete tedy posílat své dotazy, které v průběhu Titul laskavě udělal i radní města Plzně pan inženýr Vlastimil Gola, se kterým se za chvíli i v našem programu uvidíte. No a o čem to bude? Celé to bude o IoT řešeních, celé to bude o řešeních, která v obcích, veřejných organizacích a veřejném životě mohou velmi usnadnit zprávu technologií, zprávu systému a vůbec zprávu věcí veřejných nadál, nabídnout řešení, která v praxi už fungují, která i vy můžete implementovat ve svých organizacích a tím pádem si i v době koronavirové pandemie usnadnit práci a usnadnit práci svým kolegům, kteří se o zprávu systému a technologií ve vaší obci nebo v vaší organizaci starají. Dost už ale mou rolí, nevděčnou rolí tohoto moderátora show bez diváků je zejména, to jen trochu bude možné. A proto budu bedlivě hlídat pana náměstka příchozího do online aplikace Zoom a poprosím o úvodní slovo zástupky něj generálního partnera naší dnešní akce Českých radiokomunikací. Bude jí paní Ana Tůmová, manažerka marketingu, komunikace a tisková mluvčí Českých radiokomunikací. Dobře, omlouvám se, pokračujeme dále. Online máme pana náměstka Pavla Hajse. náměstka Hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast IT, digitalizace a centrální nákup. Pan náměstek je nově zvoleným představitelem Plzeňského kraje. Byl zvolen za Piráty, pokud mohu prozradit. Víme, že paní Hejtmanka při svém zvolení v minulém týdnu vyhlásila jako jednu ze svých priorit zlepšení života i v malých obcích v Plzeňském kraji.

00:11:42
Dobrý den, já jsem rád, že se vůbec takhle hned na začátek po mým zvolení organizuje takováhle akce. Samozřejmě díky tomu, že přicházím sem politický nováček a přicházím z komerční sféry právě vlastně internetu, tak internet věcí sledují už delší dobu o tom, že internet věcí je jedna z cest, která by nám měla umožnit a ulehčit život do budoucna. Samozřejmě s tím je spjatá i bezpečnost, protože to si myslím, že bude dosti klíčová věc, aby ty určitý krabičky, když to tak zjednodušeně řeknu, byly a sloužily k tomu, k čemu mají a nebyly zneužitý. Takže to asi teď v tuto chvíli zamě, když budou jakýkoliv dotazy,

00:13:17
Skvěle, děkujeme moc panu náměstkovi a krásně se nám prodíná to, co si pan náměstek, co by rád proseděl v plzeňském kraji a to, co my bychom rádi i vnesli do té dnešní osvětové akce, kde bychom rádi dále spolupracovali s Plzní a plzeňským krajem na osvětových vzdělávacích, implementačních i výzkumných projektech. radní města Plzně s gestcí pro oblast Smart Cities a podporu podnikání. My vidíme, že město Plzeň je jedním z průkopníků Smart Cities strategie s tím spojených implementací, mimo jiné zpráva informačních technologií města Plzně je toho praktickým vyjádřením a výrazem a já jsem velmi ráda, že tady mohu pana radního uvítat a poprosit jej o několik úvodních slov. Mikrofon zde prosím.

00:14:57
Děkuji. A jsem velice rád, že Pozeň může přivítat. takovéhle akce, jako je V podstatě ta dnešní, čili IoT pro chytré. Já bych tomu rád pozdravil, bych jednak kolegu z Prahy. Doufám, že se brzy potkáme a zkusíme propojit některé aktivity, které se týkají jak Plzně, tak si myslím, mají přesah na celý kraj. A těch nápadů několik máme a jsme rádi, že tam budeme moct hovořit člověkem, který tomu také rozumí. Já bych se vrátil k tomu dnešku. Plzeň jako taková si myslím, že v oblasti IoT nezaspala. Je to asi už tři roky, co jsme začali budovat vlastní síť městskou. V tuto chvíli máme vybudováno nebo pokryto komplet celé město. Ta sítě zatím je pro experimentální účely a pro školy a výzkumy poskytujeme naprosto zdarma. Máme v ní připojené nějaké věci, které fungují. Jednou z nich třeba je, že jsme experimentálně vyzkoušeli měření CO2 na školách, nebo respektive v tuto chvíli na jedné škole. Ty výsledky jsou velice zajímavé a ty čidla jsou jednotlivě připojená a není jich málo, jsou připojená vlastně na IoT sítě Plzně. Čili to, já si myslím, že právě IoT je jedna z oblastí, která asi pomůže k tomu průmyslu 4.0, jak o něm všichni hovoříme. Nicméně je asi nutno zdůraznit, že se budeme muset zabývat bezpečností této sítě, protože ta sítě je snadno napadnutelná a určitě to bude cílem mnoha pokusů to nějakým způsobem napadnout. A ta oblast, kam se bude připojovat mraky technických záležitostí, věcí, přístrojů, já nevím, i domácností, že dneska si koupíte bez problému ledničku, Takže já znova zdravím. konferenci. Pokud bude třeba, tak jsem na jakékoliv dotazy týkající se města k dispozici. a přeji vám příjemné sledování obrazovek.

00:17:24
Skvěle, moc děkuji panu radnímu Golovi. Trošinku mi tady chybí v sále ten obligátní potlesk po takto zajímavých a takto rázných slovech, která se týkají speciálně dnešního tématu naší akce. Co bych ráda zdůraznila, rozhodně vnímáme, že IoT má řadu souvislostí, ty bezpečnostní jsou nejdůležitější z nich v České republice. České radiokomunikace se bezpečností také velmi, velmi intenzivně zabývají a mimo jiné toto téma plánujeme jako styčný bod v naší další spolupráci, kromě té tematiky internetu věcí. Ještě se vrátím k zaměření Hubu pro digitální inovace, který je organizátorem té dnešní akce. Naším společným cílem, včetně i spolupráce jsou například dosud nezvyklé. Bezpečnost pohybu v digitálním prostředí a bezpečnost internetu věcí je jednou z našich alf a omek toho, co děláme. Je nám proto velkou ctí spolupracovat na tomto tématu se silnými partnery, jako jsou České radiokomunikace. Tímto vytvářím oslý mustek k tomu, abych zahájela první odborný blok a pozvala k nám zástupce ČR,

00:20:03
děkuji Dobrý den, dámy a pánové. Dobrý den, dámy a pánové. Těší mě, že tady mohu vystoupit a podílet si s vámi o několik zkušeností, které máme právě v oblasti IoT. Jak tady zaznělo, určitě mým úkolem je zejména udělat uslým ústek partnerům, které také je tímto zdravím, protože oni budou ti, kteří vám ukáží nějaké konkrétní nasazení z praxe s konkrétní hodnotou, které IoT dokáže přinášet. Možná na začátek, co to vůbec je IoT? My všichni jsme se s tím už setkali, já se pokusím to nějakým způsobem zastavit, Když se podíváme na benefity internetu věcí pro koncového uživatele, protože vždycky na konci a na začátku stojí člověk, tak my se na to díváme z pohledu toho, že dneska ty technologie, se kterými máme zkušenost, dokáží šetřit, optimalizovat náklady, například v energetice, bude to tady zaznívat. Zároveň ta technologie dokáže nějakým způsobem působit v oblasti bezpečnosti, ať už dohledu nad majetkem, nebo například lokalizace trackingu nějakých domácích mazlíčků, stará se o to, aby se zvýšil komfort života občanů, například s tím mířím právě k tomu odpadovému hospodářství, nebo třeba řešení dopravy v klidu, což je v poslední době velké téma a právě technologie internetu věcí mohou také přispět k nějaké optimalizaci. A nad tím vším my tvrdíme, že má být nějaká entita, která udává jednotný směr a jednotný ráz těch technologií tak, aby právě dokázali spolupracovat a aby ve finále se znovu vrátil ten spokojený občank na začátku, aby v tom zkrátka nebyl nepořádek, ale aby se zvolila technologie, která je kompatibilní například v rámci nějakého ucelenějšího formátu. Takže to lehce na úvod. Jak přistupujeme k trhu my jako České radiokomunikace? Z naší zkušenosti k tomu, aby projekty v IoT byly úspěšné, musí být naplněna minimálně jedna z těchto rovin. V optimálním případě samozřejmě, kdy jsou dvě nebo tři, tak to zvyšuje úspěšnost toho celého projektu. Takže to jenom poukazujeme na to, jakým způsobem přistupujeme k trhu. A jak přistupujeme k technologii? My jako České radiokomunikace jsme vlastníkem infrastruktury vysílačů pro televizní a rozhlasové vysílání na území České republiky. Tyto vysílače jsou propojené datovou infrastrukturou zabezpečenou a zároveň v těch věžích, které máme k dispozici, tak jak vzniká technologický prostor, tak tam budujeme klaudová prostředí, manažované služby pro zprávu a archivaci dat. Když se podíváme na tento majetek společnosti, tak pro nás internet věcí je evoluce. My jsme se tím projektem začali zabývat v roce 2015, kdy jsme se dívali po trhu, po technologiích, dívali jsme se po ekosystemu partnerů, dívali jsme se po tom, jaké technologie jsou dostupné, jaké dávají smysl. Rozhodli jsme se, že vstoupíme do toho projektu a začali jsme stavět síť na technologii LoRaWAN. V dnešní situaci máme pokryto přes 95% obyvatel touto sítí, to znamená, jsme plošný celonárodní operator, zároveň s našimi partnery, ať už samozprávami, nebo třeba i technologickými partnery, definujeme oblasti, které je nutné dopokrývat, takže v tomto jsme velmi otevření a myslím si, že to je jedna z těch zásadních výhod právě infrastrukturálního operátora, jako jsme my. Když se podíváme na strukturu IoT sítě, trošku do vysvětlení, tak na obrázku vidíte jakýsi nákres toho, jak IoT funguje. Vlevo je senzorická báze, to znamená senzor, který generuje nějaká data. Může to být nějaký měřák energie, případně parkovací senzor, nebo třeba senzor, který sleduje zaplněnost kontejnerů. Ten vysílá právě po té radiové síti informaci na gateway, což je koncentrátor datový, který je v tomto případě umístěn na infrastruktuře českých radiokomunikací. partnerů, kteří se vynují právě té levé části, to znamená tomu hardwareu, i té pravé části, to znamená těm aplikacím. Tím trošku mířím tam, že my jako operátor jsme schopni propagovat čistě jenom konektivitu, zároveň jsme schopni propagovat a děláme to ucelená řešení, některé z nich uvidíte potom v tom dalším bloku. Nicméně, jak jsem zmínil, internet věcí je relativně mladá agenda a to sebou přenáší několik, řekněme, výhod a nevýhod. Ty nevýhody jsou, že například v té levé části, v té senzorice, tak tam jsme vnímali relativně úzké hrdlo, kdy jsme třeba v tom roce 2015, 2016 testovali, zkoušeli nějaké projekty a ta senzorika nefungovala úplně tak, jak bychom očekávali, jak bylo popsáno v datašítech. Tak, mám tu jednu referenci, jednu z mnoha. My právě jako společnost České radiokomunikace společně se středočeským krajem jsme realizovali a stále realizujeme pilotní řešení projektu Venkov Proživo 4.0, kdy tam působíme jako integrátor různých typových pilotních projektů, poskytujeme síť, která je potom poskytovaná samozprávám a vlastně samozprávy si mohou zkoušet určité, řekněme, typové pilotní projekty, Případně monitorujeme vnější environmentální podmínky, které potom mohou sloužit v nějakých open data platformách, kdy například starostové jednotlivých obcí a samozpráv mohou komunikovat tato data s mým občanům. Plus tam jsou další věci, třeba i nějaká optimalizace fungování brownfieldu ve smyslu toho, jak se městský kemp dá dneska automatizovat a vyřešit třeba nedostatek, řekněme, pracovního personálu a tak podobně. Tak už tady asi udělám prostor pro partnery, kteří se s vámi podělí právě o konkrétní nasazení z konkrétních projektů. Je to, jak už tady zaznívalo, oblast vodohospodářství, což je velmi zajímavá. Je to oblast optimizace svozu odpadů, odpadového hospodářství a určitě energetický management. My, jak jsem zmiňoval v rámci partnerského ekosystému, zjeměna tyto tři oblasti vnímáme jako ty, které přenášejí reálnou konkrétní hodnotu

00:29:36
Děkujeme moc a ještě předtím, než dáme prostor implementačním partnerům Českých radiokomunikací, tak bych s dovolením využila malého úkroku stranou a to směrem k panu náměstku Petru Očkovi, kterého tímto poprosím přesně tak, aby si zapnul video, aby se k nám připojil i zvukem. Vítám pana náměstka po náročném jednání ve Strakové akademii. sekci Digitalizace a inovací. Povězte, co česká vláda pro podnikatele i pro veřejné organizace v této oblasti plánuje a na co se můžeme těšit v nadcházejícím období.

00:30:51
Tak dobré dopoledne všem. Já doufám, že mě slyšíte. Slyšíme v pořádku. Výborně. Já jsem vám za to dobré spožení, opravdu jsme jednání se malinko protáhlo, takže samozřejmě jsem to malinko, ale avizovat dopředu, že se to může stát, tak jsem rád, že se to podařilo aspoň teď. Já jsem moc rád, že teda můžu takhle aspoň vzdáleně přispět k vaší konferenci. Zdravím do Poznáva, zdravím samozřejmě všechny, kdo jsou online. NPO podporu digitalizace ve smyslu digitální ekonomiky a inovací. Takže velice vítám, že tady probíhají akce toho typu, které organizuje Čekino ve svou práci s partnery, jako je ta dnešní. Samozřejmě téma IoT do toho samozřejmě velice spadá. Jedno z kličových témat, které NPO určitě široce podporuje Vlastně víme několik aktivit. Určitě společně s kolegy ze sekce Evropských fondů chceme pokračovat v investičním podpoře vůči manželstvím firmám. V investicích do digitální transformace běží program, který se jmenuje Technologie 4.0, který myslím si, že po těch zhruba třech kolech vlastně už se jakoby vyladil v rámci možností, které dávají Evropské fondy. Takže je dobře zaměřen na podporu mají střední firm, chceme v tom pokračovat, hledáme nějaké možnosti v rámci těch aktivit, které navazují na tu covidovou krizi, třeba i z evropské úrovně. Možná někteří z vás zaregistrovali, že Evropská komise vy vykopla iniciativu, která se jmenuje Next Generation Funds, která má na pomoc obnově ekonomiky a rozvoje Evropy. A klíčovou iniciativou v rámci toho je takový mechanismus, který se jmenuje Recovery and Resilience Facility, což znamená vlastně nástroj pro zvýšení odolnosti a pro obnovu. A v rámci toho, proč o tom tak mluvím, je vlastně jednou z klíčových priorit, vedle teda zelené agendy, tak je to, ještě tady dostanu Digital Innovation Hubs, to jsou vlastně jako centra, která mají podporovat. vlastně formou konzultací a možností třeba testování některých aplikací majím středním firmám, takže spíš podporují ten ekosystém. Zároveň bychom chtěli podporovat investice ve firmách do digitální transformace. Takže ty diskuze probíhají právě teď v těchto dnech a týdnech a věřím, že se k ničemu dostaneme. Určitě Pravodavskou komisii je obrovská priorita právě ta digitalizace, takže věřím, že ta podpora bude možná IoT do toho určitě spadá. A věřím, že vlastně téma vlastně nasazování IoT ve firmách bude právě tématem těch center pro digitální inovace nebo i digitálních inovačních hubů. Úplně si nejsem jistý, protože jsem nepověděl v začátku, jestli už to nebylo zmíněno třeba z ústrezy Šamanové nebo někoho jiného. Je to téma, které podporujeme my i Evropská komise. Evropská komise chce ty digitální inovační huby podporovat i vlastně ještě z dalšího nástroje, který se jmenuje program Digitální Evropa, Digital Europe Program. digital innovation hubs. Samozřejmě některé z nich už fungují v nějakém míře teď bez, řekl bych, podpory z programu Digital Europe, ale mnohé fungují s podporou států, třeba z jiných strojů. A měla by to být centra, která mají velice blízko k biznesu, neměla by to být žádné akademické instituce ani jiné státní instituce. Takže věříme, že tento systém bude fungovat a ukádáme na něho velké naděje, stejně jako třeba ta digitální část Evropské. ve spolupráci s dalšími partnery o projekty nejlepších a nejchytřejších projektů těch tzv. 5G měst. Takže vlastně už na konci loňského roku MPO vlastně vybralo pět měst, je to teda kromě Plzně, je to Jeseník, Ústí, Nad Labem, Karlovy Vary a Bílina. A vlastně myšlenka těchto projektů není v tom, že se vlastně v těchto místech nasadí nějaké nevyzkoušené vysílače, budou se testovat na lidech, to jako vůbec, to jako by se nepotřebovalo říkat, ale to není ten smysl těchto projektů. Smysl těchto projektů, a byli jsme vlastně i z MPO a z kolegy z Měřinsta pro místní rozvoj a z dalších institucí. v Plzni se podívat. Myslím si, že je to určitě velice ambiciozní komplex aktivit, jednak spojených teda se SITem a vlastně s tou aktivitou SIT Drones, neboli toho dronového centra, které je, myslím si, extrémně zajímavé. Já osobně jsem z toho byl úplně nadšený, že jsme v Plzni viděli prostě vývoj dronů, na kterém spolupracují firmy, město, ale třeba záchranný systém, konkrétně hasičský záchranný systém, ale i třeba Západu Česká univerzita, která má dneska už několik projektů na téma spojená s drony a s 5G, zejména právě třeba v oblasti požární senzoryky. Jsou to, řekl bych, světové unikátní věci. tak jsem rád, že ten projekt běží dál ve spolupráci s operátorem, kterým je tady tím hlavním partnerem na úrovni operátora je tady O2. Takže se ten projekt rozvíjí. A samozřejmě, proč o tom mluvím tady na tomhle semináři, protože samozřejmě je velice souvisí s využitím IoT a vlastně 5G, zejména potom v té plné verzi. toho standalone 5G bude podporovat toho masivu IoT více ještě než dneska. Takže je to vysoce relevantní debata a určitě já bys byl rád, když v rámci svých časových možností ještě tady uslyším některé konkrétní příklady a určitě do Plzně se budeme vracet a budeme tento projekt dál podporovat. A i v rámci toho, co jsem tady zmiňoval, Recovery and Resilience Facility, tak vlastně jako podpora investic do těch demonstračních projektů, kde spolupracují firmy. výzkumné organizace typu Zapadočeská univerzita. i municipality, tak chceme tu podporu těmito typům aktivit dát vyšší. Takže určitě já jsem moc rád, že tento seminář podbíhá, určitě přeji hodně zdaru tomuto semináři. Jsem rád, že Plzeň je takovým městem, které určitě můžeme označit za smart city. Věřím, že se jde později fyzicky, budeme vracet i za MPO. a přeji zdávky těm konkrétním projektům, které se podzimí v oblasti, které infrastruktury dějou a samozřejmě ta infrastruktura souvisí s IoT a jsem moc rád, že tam probíhá velice hezká spolupráce města, výzkumných organizací a firm, která se myslím, že může být vydávána za příklad mnoha dalším městům České republice i jiné. Takže tolik za mě na úvod, moc děkuji a přeji úspěšný seminář.

00:42:36
Moc děkujeme, pane náměstku. Moc vám děkujeme a krásně Cílem našeho hubu je podporovat i digitální transformaci malého a středního podnikání, ale také veřejné sféry. A právě proto jsme teď zde. Pane náměstku, připojil jste se právě včas na to, abyste slyšel přesně ty příklady z praxe, které už fungují a které bychom dali rádi k dispozici jako inspiraci i plzeňskému kraji. Ráda bych ještě zmínila, že Plzeň je už tradičně v projektech, konkrétní informace ze správy informačních technologií města Plzně, která zde má dva zástupce, kteří budou prezentovat právě to, co se děje v sitportu plzenském, co se děje ve vzdělávání. Takže pevně doufáme, pane náměstku, že s námi vydržíte alespoň do půl dvanácté nebo až do té dvanácté hodiny. A teď dáváme prostor právě těm zcela konkrétním příkladům z praxe. Online se k nám ze Zlína přepojil pan Tomáš Klučka, který zastupuje

00:45:06
Tak jo, já vám děkuji za slovo, paní Šamanová. Tak já tady nazdílím prezentaci, kterou jsem si připravil. Tak už byste ji měli vidět?

00:45:16
Vidíme, v pořádku.

00:45:18
Super. Tak já tady jsem právě za tu oblast vodního hospodářství a abych právě něco řekl o těch dálkových horečtech, jak je provozujeme my, co se týče vody. Takže na začátek představím krátce naši společnost, čím se vlastně zabývá. Hlavní naše zaměření patří řešení dálkových odečtů vody a to jak prostřednictvím právě IoT sítí, tak i prostřednictvím nějakých pochůzek, anebo i podporujeme manuální odečty, kde všechny tyhle data odečtové následně ukládáme do našeho systému pro zprávu dat a poskytujeme dále provozovatelům těchto vodovodních sítí. Také se zabýváme digitalizací různých procesů ve vodárenství, což jsou víceméně instalace těchto chytrých zařízení nebo chytrých vodoměrů. A taky podporujeme montáže jak vodoměru, tak i těchto zařízení s tím, že i podporujeme další aplikace pro podporu práce v terénu. Samozřejmě s tímto poskytujeme i různé poradenské služby, různé analýzy připravenosti jednotlivých společností, které případně o tady tuhle oblast mají zájem využívat. Vlastně i dokážeme poradit ze strategii nákupu vodných vodoměrů a jakou technologii využít. Děkujeme. Tak tady jenom na úvod náš vlastně koncept, kterému říkáme Smart Metering Grid. který popisuje vlastně naše řešení, jak my se tím zabýváme. Na levé straně můžete vidět, vlastně tam jsou ty různé způsoby odečtu dát, s tím, že který tady diskutujeme nejvíce, tak je vlastně vlevo dole, jsou to ty chytré zařízení, chytré vodoměry, které přináší vlastně přes IoT sítě tyhle ty data do zprávcovského systému, kde primárně využíváme právě sítil Ravan od Českých radiokomunikací a k tomu podporujeme i nějaké další IoT sítě. ze kterého ty data následně poskytujeme jak do interních systémů vodáren, nebo i menších provozovatelů. Tyhle data můžou být využity i například do nějakého dispečinku a podobně. kde k těmto datům přistupuje naše zprávcovská aplikace, kde tyhle data jsou dále zpravovány. Tady na tomhle obrázku jde vlastně vidět trošku principiálně, jak funguje ten přenos dat. Představíme se, jakou situaci máme rodinný dům, vodovodní šachtu a zařízení, které podporuje dálkový odečet. Tak když si to vezmeme od těch nejinovativnějších možností, tak je ta žlutá šipka, která právě znázorněje přenos přes IoT síť, kde primárně v dretivě většině případů využíváme právě síť od českých radiokomunikací. Mezi ty další možnosti, jak už jsem zmiňoval, tak odečty pochůzkou nebo manuální odečty. Vlastně celé to naše řešení z dálkových odečtů je hodně komplexní, protože se zabýváme už jak tím hardwarem, který se osazuje na vodoměry, tak vlastně celým tím procesem přes zprávu a uložení dat až po poskytování do těch systémů provozovatelů. Máme k tomu i řadu doprovodných služeb, například i podporu našich zaměstnanců, kteří vlastně poradí provozovatelům, kdyby byly nějaké problémy v celém tomhletom přenosu. V tomhle systému je dostupná i spousta alarmových hlášení, které jsou určitě pro provozovatele taky zajímavé. Je to například, pokud je na daném odběrném místě buď to zvýšená spotřeba, nebo je tam přímo haverní průtok, nebo tam dochází ke zpětnému toku a podobně. A vlastně, co je taková třešnička na dortu tohoto celého řešení, tak je možnost poskytnout tyhle data i úplně koncovým odběratelům, kteří si tak můžou sledovat i svoji vlastní spotřebu vody. Jenom krátce k našemu softwaru pro zprávu odečtu. Je zde vedená zpráva všech instalovaných zařízení, evidence, podporujeme taky fotodokumentaci těchto instalací, což je určitě důležité, protože je potřeba vědět, jak v dané šachtě ta situace vypadá a hned máte lepší představu o tom odběrném místě. Máme zde taky zprávu connectivity, to znamená, že je nastavitelná četnost zpráv, kolikrát denně zákazník ty data požaduje. Může to být co každých 10 minut nebo například i jedenkrát denně. Podporujeme taky diagnostiku těchto zařízení, jsou zde dostupné různé informace o spotřebě nebo o statistikách toho zařízení, úspěšnosti komunikace nebo o alarmech na tomto zařízení. Stejně tak se zařízení dá libovolně konfigurovat toto, jak četnosti těchto zpráv, tak i nastavení jednotlivých alarmů, to znamená nějaké parametry pro jejich vyhlašování. Tyhle zařízení můžou být zobrazeny i v mapovém podkladu. To znamená, vlastně hned máte lepší přehled, kde se zařízení nachází a jsou tam i doprovodné informace o každém tom odběrném místě. K tomu se dostanu později ještě. A je zde i zpráva různých uživatelů. Znamená různé role těchto uživatelů a různé práva. Znamená, někdo může vyloženě administrovat tenhle systém a někdo může pouze zobrazovat data. S tím, že v tom levém obrázku vidíme v horní části seznam těchto zařízení, které jsou instalované a v dolní části je už detail toho jednotlivého zařízení. Je zde i vidět vykreslený graf, jak narůstá například stav odečtu. V tom obrázku vpravo, více dole, je vlastně to zobrazení v mapě, jak to potom konkrétně vypadá, kde jednotlivé vlastně ty barevné místa značí vlastně stav na tom odběrném místě. To znamená, zelené jsou vlastně, že je všechno v pořádku a modré místa už značí nějaký alarm v způsobě, nějaký alarm ohledně průtoku, to znamená, bude tam nulová spotřeba, trvalý únik, havárie a tak podobně. Přínosy, které tady tenhle systém může vlastně provozovatelům přinést, tak je to zejména vlastně eliminace návštěv na odběrné místě kvůli odečtu. To znamená, je tam nějaké soukromí toho odběratele. Případně je tam i omezení rizik, co se týče nebezpečných šachet, že někde ti pracovníci musí jít i ve dvou. Nemůže tam jít jenom sám, protože by to mohlo být nebezpečné. A samozřejmě je to i nějaký konec samou odečtu. A samozřejmě to hlavní, tak jsou k dispozici včasné informace o případných nestandardních stavech na sítě, jak už jsem zmiňoval, ty alarmové události. A co je důležité zmínit, tak je určitě, že je tam k dispozici informace, pokud například klesne teplota na daném odběrném místě. a hrozí zamrznutí vodoměru, tak o tom má vlastně provozovatel časnou informaci. Co potom může být i výhoda do budoucna při nějakém styku s tímto koncovým odběratelem, tak je i nástroj pro dokladování skutečné spotřeby při případných reklamacích, protože tam je skutečně vidět ten kontinuální náběh spotřeby a není to vlastně, jak je teď standardem, jednou za rok informace o stavu vodoměru. A jak už jsem i naznačil dříve, tak je tam možnost poskytnotit těchto dat koncovým zákazníkům. Je to vlastně taková nadstavbová služba, kde si můžou zobrazit náhled vlastní spotřeby a identifikovat i nestandardní odběry, případně je zde dostupnost nějakých alarmových hlášení a v závislosti na téhle spotřebu můžou ve finále i omezit vlastní spotřebu nebo respektive optimalizovat. Samozřejmě tahle technologie má taky náklady, které s tím jdou. Co se týče počátečních nákladů, tak jsou to samozřejmě zařízení pro tyhle dálkové odečty. A taky doplňkové služby, je tam nějaká příprava softwarové infrastruktury, je tam nějaké úvodní školení celého systému a tak dále. S tím, že provozní náklady, je to vlastně podpora provozu a helpdesk, kdy pracovníci jsou k dispozici jední v týdnu. V pracovních hodinách podpora aktualizace softwaru, to znamená nějaké nové verze, případně další nějaké vylepšení, nebo i na základě požadavku od zákazníků vlastně ten software vylepšujeme. A samozřejmě je zde i konektivita právě do IoT sítí. Může být součástí i provoz vlastně serverové infrastruktury. To už záleží na provozovateli, jak se rozhodne. Nicméně ty provozní náklady na jedno zařízení jsou tak zhruba od 60 do 120, Něco krátce o referenčních projektech, které máme, tak z těch menších je to například Obec Předmíř a Obec Březí, obě dvě jsou v Jihočeském kraji, kde byly v posledních dvou letech realizovány projekty dálkových odečtů a oba dva tyto projekty byly částečně financovány z dotačního titulu Smart Cities v Jihočeském kraji. kde zrovna konkrétně letos tento dotační titul byl kvůli koronaviru zrušený, ale do budoucna se s tím zase předpokládám počítá, takže vlastně další obce budou moc snázej dosáhnout na tyhle projekty. A co se týče trochu jiného druhu projektu, tak vlastně integrujeme data i do z platformy Smart City v Kladně, Tady jenom krátký náhled, jak takový zákaznícký portál může vypadat pro zákazníka. S tím, že nalevo a potom i ten obrázek nahoře jsou webové portály od různých našich zákazníků a v pravodole už je to v rámci mobilní aplikace. Zde vidíme mapu našich zákazníků v České republice na podkladu mapy od Českých radiokomunikací. A co je určitě vhodné třeba zmínit, tak například vodárna Plzeň patří k našim hlavním zákazníkům. Tak to je ode mě všechno, tak já děkuji za pozornost a budu se těšit na případné dotazy na konci a předám slovo zpátky paní Šamanové.

00:57:16
Přesně tak, moc děkujeme, moc děkujeme, pana Klučko, protože už dotazy se nám tady pomalu shromažďují. Tímto apeluju i na zde přítomného pana Škabradu, aby neusínal na Vavřínech, protože v aplikaci Slido.com už vidím některé dotazy, které jsou směřovány i na české radiokomunikace. Jeden je tam i na vás, pane Klučko, vyřešíme je na závěr tohoto bloku a připomínám všem účastníkům, že na webové stránce nebo v aplikaci Slido.com, pokud jdete na www.slido.com aby tady fyzicky byl s námi kvůli opatřením, která panují na československé hranici. Přes toho jej vítám alespoň takto online a Tomáš Vince je zástupcem Senzone, jak už jsem říkal, bude mluvit o odpadovém hospodářství, o tom, co dělá Senzone na slovenském trhu a snad třeba i na českém a o tom, co by rád nabídnul partnerům v plzeňském kraji. Tomáši, je to vaše.

00:58:45
Děkuji velmi pěkně za slovo a velmi pěkně děkuji tady za pozvání. Doufám, že je má počuť. Toto jsou tady obligátné otázky před tím, jak ještě jedna přijde, či je vidět moju obrazovku. Hej, mrzí mě to, že tam nemůžem být. Bratislava je bohužel príliš děleko aktuálně, ale ukážem vám aspoň teda nějakou prezentaci. Není to možno úplně ideálné, ale nejlepší, co akorát víme urobit. Já jsem velmi vděčný, že aspoň takovou formu máme, kterou by, verím, mohlo být teraz lidí. Super, ještě se to pokusím dať na velké. Jo, teraz by to už malo být ideálné. Já, jen také rychle intro možno o nás, my, jako Senzomeo, jako už bylo zpomenuté, robíme technologie do odpadov. A vlastně robíme technologie vysloveně do odpadov s malými možno nějakými deviáciami a odklonmi, ale úplně k rosu odpady a technologie všemožného charakteru. Začali jsme někedy v 2014. popravit jen na Margotej IoT témy. My máme dnes možno len tak prezhrnutě okolo 300 projektov v takmer 60 krajinách na světě. Ty projekty samozřejmě některé jsou od nějakých taky jakože menších až maličkých po naozaj velké a nějaké znamenité, bychom povedali, a zkusím o nich povedat na závěr víc. Možno ještě, když se vrátím, bychom povedali, že ty naše technologie, které robíme, je velká výhoda, Titulky vytvořil JohnyX. kdo s tím pracuje, ví, že je to jedna z takých těch prvých technologií, které se nasadzují, jak se nějak trošku to odpadové hospodárstvo snaží posuvať dopredu, alebo zinteligentnit se. Je to, zkrátky možná povím, že je to vlastně čipování nádob. Čili my prostřednictvom RFID čipov očipujeme nádoby, ty čipy můžou být různé a na základě toho, kde jsou ty nádoby očipované, potom pomocou našej RFID čítačky, která ne je jen RFID čítačkou, služí na to ty RFID čipy a tato čítačka, kterou vidíte v pravém dolnom rohu, tato cyberzariadení, které je okrem jiného i velmi a extrémně presný GPS tracker, dokonce to neje jen GPS, ale GNSS, který teda spáje všetky možné lokalizačné služby celosvětové a dá velmi, velmi presnou informaci o polohe vozidla a následně je schopné trackovat teda to vozidlo a kontrolovat vlastně celé všetky výkony v rámci toho odpadového hospodářstva.

01:04:25
Teď nám zmrzlo spojení. Pane Vince, slyšíte nás, vidíte nás? Tak, panu Vincevu spadlo spojení. Všechno tomu nasvědčuje, protože se nám odpojil z konverzace. Já ještě chvíli počkám. Au. Halo, halo, Tomáši, slyšíte nás?

01:04:58
Já vás slyším dobře.

01:05:01
Ano, volám Tomáša Linceho do Bratislavy. Tak, spadlo to, ale už jste zpátky. Takže musíte znovu, prosím, násdílet tu obrazovku a pokračovat tam, kde jste skončil. Bylo to o poslední půl větě, takže je to v pořádku, můžete pokračovat.

01:05:14
Jdem na to, jdem na to. OK, super. Čiže vzpomínal jsem, že robíme i analytiku nad, iba čisto nad mapovými podkladmi, která dává odpověď na to, či nemám príliš hustu infrastrukturu odpadov, či nemám príliš velaj.

01:05:28
A, není to úplně v pořádku. Na hranici zřejmě kontrolují signál. Dáme tomu poslední možnost. Tomáš Vince se mi zobrazuje jako účastní konverzace, ale bohužel jej nevidíme ani neslyšíme. A. Dáme po prvé, po druhé. Po třetí. A bohužel, abychom nezdržovali čas vyčleněný pro dnešní online vysílání a dali prostor ostatním, tak zřejmě bych nyní poprosila pana Bočána, že by poslední pokus vyšel. Tomáš Vence je tady s námi, slyšíme vás.

01:06:18
Už vás počujeme.

01:06:19
Ano, prosím, ano, prosím. Vypadá to, že to spojení je extrémně nestabilní. Prosím, zkuste rychle doříct to, co máte na jazyku.

01:06:30
Přiznám se, že hodinu jsem už připojený a ještě to ani raz nevypadlo, ale je to očekáváno. To je zákon schválnosti.

01:06:37
Zákon schválnosti.

01:06:38
Jdeme na to rychle, povím, co ještě mám připravené, doufám, že mě tentokrát nevyhodí. Ospravedlňujeme se za tyto komplikace, ale bohužel taky je život. Monitorování odpadu je jedna z těch našich hlavních IoT tém, bychom povědali, a je to v zásadě, kdybychom to velmi zjednodušili, ultrazvukové čidla, které se nainstalují do kontajnera, merají zaplněnost nádobí a na základě těch dát o aktuální zaplněnosti my následně plánujeme zvozové trasy. Ty zvozové trasy plánujeme či úplně automaticky, alebo se dají urobit i manuálně a víme tím pádem reagovat na nějaký zvoz on demand. Utopia nášho světa je, že by se odpad zvážel vyzerá. My samozřejmě zapájeme i občanům prostřednictvím našich mobilních aplikací. Občané vědí na základě toho potom hlásit nějaké problémy, které s kontajnermi vidí a či vidí, že je kontajner poškodený, preplněný, je tam rozbité sklo, čokoliv, co mají na jazyku a na srdci a nemusí potom volat na úrad, alebo nemusí písat na Facebook, ale prostřednictvím aplikací je priamo to nahlásit člověku, který to v rámci té odpadové spoločnosti vyřešit. Jedna taková zajímavá fičura, Titulky vytvořil JohnyX. kterou se vlastně vodiči v té odpadové společnosti vodiči odpadu vědějí. navigovat od kontajnera ku kontajneru, co umožňuje, co umožňuje, robiť vodiča a člověku, který to město nepozná, keďže ten, keďže ten zvoz odpadu je velmi komplexný. Vím si představit, že to může být problém už i v Plzni, je to rozhodně problém v Prahe, kde, kde jsou ti vodiči velmi ceněný, právě proto, lebo to město poznají, ale jsou i poměrně drahý. Nemusíme si klamať, je to problém zháňat na toto lidi, takto ty trasy potom vyzerají. Ty dáta, samozřejmě se s nimi dá pracovat do extrémní hloub To je asi k tomu nášmu technicky možno k tomu rěšení, abyste viděli, co to znamená v praxi. Bohužel toto je projekt, o kterém nemůžeme teda povedat názor, nemůžeme konkretizovat, že kde se to dělovalo, ale je to u vás v Čechách. A velmi pěkný projekt, kde jsme monitorovali polopodzemné nádoby a nádoby na sklo, kde ty výsledky jsou pomerne exaktné a můžete jich vidět tu. Ty úspory na najazdených kilometroch a najazdeném čase a výsledně aj v peniazoch vědějí být naozaj velké. vela penězí, čo mimochodom byl případ aj tu v Nitre, čo je jeden, dokonce asi náš úplně prvý zákazník na Slovensku, který se rozhodl jíst právě cestou polopodzemných kontajnerů. Dnes jich už mají okolo 300, okrem toho monitorujeme aj kontajnery na sklo a tím, že nechali jich zaplňat a věděli si zmenit ty frekvencie toho zvozu, tak jsou v prieměre schopni ušetřit asi 30% svojich nákladov. V Čechách dva najzajímavější projekty, jeden je Praha, kde dnes máme zhruba 700 senzorů, který by umožňoval naozaj robit vodiča komukoliv a odnavigovat se z bodu A do bodu X až podle počtu kontajnerů. Zně to jako jednoduchá úloha, je to poměrně komplexné na tak zložité mesto, jako je Praha, ale je to velmi pekný projekt. Těto úspory nákladov, já bych tu možno vypichol, že jsou to takové trošku teoretické hodnoty, že jak by se všechno naozaj dělalo tak, jako si to vypočítáme matematicky, tak by ta úspora mohla dosáhnout 46%, červených kontajnerů, ale i z dalších 20 tisíc zberných měst, které oni po České republike mají, kde kompletně teda řadíme tu logistiku, či na základě našich čiděl, alebo na základě našich softwarových rěšení a mobilných aplikací. Toto je náš tým a tým bychom to já si uzavřel, kým mi nevypadne znova spojeně a aby jsem vás zase nezahotil miliardov informací. Budem velmi rád, jak mi dáte nějaké další otázky a keď budem moct odpovědat. Děkujeme velmi pěkně.

01:13:53
Děkujeme, zvládli jsme to. Kontrola signálu na československých hranicích nebyla až tak intenzivní, abyste na potřetí nepronikl. Jsme tomu velmi rádi. Prosím, neodcházejte, protože v aplikaci Slido už vidím i jeden dotaz směřovaný přímo na vás. Ráda bych teď dala prostor panu Bočánovi, který se k nám připojil z Brna. Hinku, prosím, dejte najvořená, slyšíte, zapněte si kameru, může tady.

01:14:46
Děkuji za úhod. Já teda zopakuju otázky svých předcházejících řečníků, takže je mě vidět, je mě slyšet.

01:14:55
Naprosto v pořádku, vidíme, slyšíme. A vidíme také, že jste někde v džungli aktuálně.

01:15:01
Ano, to je naše zasedačka, která má tak nějak zrcadlit náš náhled na to, jaký vidíme svět. A to je samozřejmě zelený, protože se věnujeme energetice a co si budeme povídat, energetika je jeden z největších zdrojů znečištění, ať už u firm nebo u veřejných organizací a měst. A právě proto jsme přišli s naším energetickým managementem, tak abychom firmám pomáhali mít kontrolu nad tím, kolik spotřebovávají energie a kolik za ní utrácí. Náš management vzniknul spojením know-how dvou firem v společnosti PKV, která už asi 8 let působí na trhu. Začínali jsme na jednoduchých dokumentách. průkazy energetické náročnosti budov. Následně jsme pokračovali se složitějším dokumentům, což byly energetické audity. No a v současné době už se zabýváme komplexním návrhem úsporných opatření a koncepcemi pro města, velké podniky a tak dále. A při této práci jsme čím dál častěji zjišťovali, že i ti největší zákazníci nemají v pořádku data. Že třeba jsme zpracovávali audit a oni nám poslali USB klíčenku, na které bylo naskenovaných V čem ten energetický management spočívá, tak je to vlastně o aktivním přístupu k těm energím. Nestačí ty data jenom měřit, musíte ty data následně vyhodnocovat a přijímat nějaké opatření, protože, co si budeme povídat, tu žárovku, zaletku, software nevymění. Musí tam být nějaký člověk, musí proběhnout nějaká zakázka, kde se provede ta výměna. Na začátku má smysl měřit ty největší odběry, většího do co nejmenšího detailu a ideální je mít pokryté celé to portfolio, takže když se bavíme například o městu, tak to mít pokryté do té úrovně, aby každá příspěvková organizace aspoň ty faktury do toho systému nahrávala a mohlo se s tím potom dále pracovat. Um. Čau, čau se dá zavedením toho energetického managementu dosáhnout, tak je to jednak snížení provozních nákladů, kdy jste schopní plánovat efektivní investice, ale zároveň odhalujete plítvání, jako jsou třeba různě špatně nastavené technologie. Může to být třeba to, že vyhřívání protiž požádní vody je zapnuté i během léta, což jsou věci, na které nepřijdete, dokud na tom měřidle nemáte ten senzor a ten vám nezahlásí, že během července jste spotřebovali třeba. za vyhřívání vody tak, aby nezamrzla, když venku byly tropické vedra. Zároveň je to ten přehled o spotřebách. což je čím dál důležitější, protože jsme schopni napsat rovnítko mezi spotřebu energie a celkovou produkci CO2, nebo je to velká část produkce CO2 u všech subjektů. Při plánování těch investic je taky důležité to, že díky energetickému managementu jste schopni najít ty silná a slabá místa, protože nemá cenu zateplovat třeba extrémně efektivní budovu, když vedle vám stojí stará škola, kde by ten přínos toho zateplení byl několikanásobně vyšší. A ten princip té samotné úspory je taková pyramida, kdy začínáme nějakými automatickými upozorněními, což je přímo ta operativa, kdy vám přijde e-mail. Na této provozovně dochází ke spotřebě mimo pracovní dobu. Budete to prověřit. Typicky to může znamenat zapnuté světla přes noc. nebo nějaké to vytápění. Potom je to tou optimalizací spotřeby, takže najdete si ty slabé a silné místa, na ty slabé se zaměříte a zlepšíte je. A potom zase o úroveň níž vám ten management pomůže v tom, že například jste schopní najednou tendrovat energie pro celé vaše město. Už to není tak, že každá organizace, která pod to město spadá, má svého dodávatele energie a svoji smlouvu, ale vy prostě celé to město zastřešíte jedním kontraktem A ty benefity, abych byl konkrétní, co se týká toho energetického managementu, tak pokud vedete účetnictví, tak pomáhá, že vlastně přesně s koncem roku jste schopni si z toho systému vyjet, kolik budete platit v daném roce za energie. Nemusíte čekat na to, až vám přijde od vodáren nebo od distributora elektřiny vyučtování pro ten předcházející rok, ale jste schopni těm účetním rovnou nahlásit tento rok, to bude 2 miliardů dát do uzávěrky. Zároveň je to taková GPS v energetice, podobně jako když máte služební auta a dáte do nich GPS, tak dost často se stane, že spotřeba benzínu výrazně klesne. protože prostě najednou ti zaměstnanci ví, že jsou pod kontrolou a nevyužívají to auto třeba na cestu za rodinou o víkendu a tak. Dalším bodem, ve kterém vám pomůže energetický management, je rozklíčování faktur. Nevěřili byste, jak často se stává, že faktura za energie se ve firmě bere jako dogma, které přijde poštou účetního, veme zadá ho do systému a jednatel nebo starosta ho proplatí. Se vůbec na tu fakturu podívali a zjistili, že třeba za poslední tři měsíce 200 tisíc za pokuty za špatně nastavené parametry. Co vnímáme jako stále silnější uživatelský benefit toho energetického managementu je CO2 stopa. Jak už jsem říkal, energie jsou výraznou částí skoupu 1 i skoupu 2, takže nasazením toho energetického managementu jste schopni z 80% jakou uhlíkovou stoplu ta vaše organizace má, které organizace nebo které budovy se na té tvorbě CO2 podílejí nejvíc a můžete následně potom přijímat nějaké závazky a používat to i marketingově, že třeba jste schopní ukázat graf, jak jste schopní snižovat investicemi tu vaši uhlíkovou stoplu. V energetickém managementu můžete skladovat všechny dokumenty na jednom místě, ať už se jedná o revizní zprávy, faktury, pemby nebo audity. Nestane se vám, že byste je dohledávali u různých zaměstnanců na jejich discích nebo dohledávali v e-mailech. Podíváte se do Enmonu, kde všechny tyhle dokumenty máte pohromadě. Zároveň pokud třeba vás čeká povinnost obnovit si ten energetický audit, tak všechny podklady si z toho energetického managementu můžete vyexportovat Tady mám pár ukázek prostředí toho našeho managementu. Snažíme se ho vyvíjet tak, aby byl uživatelský přívětivý a aby nebylo potřeba 20 hodin školení na to, abyste ten systém mohli začít používat. Takže naše typická realizace spočívá v tom, že osadíme dálkové odečty na měřidla, nastavíme ten systém tak, aby ten uživatel po tom, co se přihlásí, už mu v podstatě měl všechno nachystané a nic si nemusel sám konfigurovat a začal ten systém jenom používat. Důležitou vlastností toho systému je systém tagu, protože například v rámci jednoho města můžete mít 50 nebo klidně i 100 organizací, které vlastní různé budovy. Tak jsi. Potřebujete si nějak organizovat do skupin a díky těm tagům, kde jsme se inspirovali v Instagramu, jste schopni například si věd spotřeby za předcházející rok pro všechny tyhle společnosti, tak jak jsou organizované. která zabere několik hodin programování v Excelu a zaměstná jednoho, dva lidi klidně na týden. Ty tagy jsou naprosto volitelné, takže si můžete jednotlivé budovy označit, jak se vám to zrovna hodí, takže nejčastěji to třeba zákazníci používají tak, že když mají pět škol, z toho dvě školy jsou vybavené fotovoltajkou a rekuperací, tři ne, tak ty vybavené si označí tagem rekuperace a následně jsou schopní si třeba v tom našem systému porovnat spotřebu na metr čtvereční v těch školách vybavených rekuperací s těmi, které ji nemají, což jim dále pomáhá při plánování těch investicí. Ta technologie toho řešení, tak rozhodli jsme se využít IoT síť od společnosti ČRA a to hlavně z těch důvodů, že při instalaci my přijedeme na místo, přijdeme k měřáku, osadíme ho senzorem a v ten moment máme data. Není potřeba tahat žádnou drahou kabeláž nebo provádět nějaké stavební úpravy, případně zajišťovat připojení na internet, přípojku elektřiny. Senzory, které používáme, jsou vybavené krytím IP65, takže je možné instalovat venku a na baterii vydrží pět let, následně se vymění, což se zhruba kryje s tím životním cyklem měřidel, tak jak se musí rekalibrovat, takže dá se to sladit tak, že v momentě, kdy danému vodoměru nebo elektroměru končí kalibrace, tak se tam vymění i senzor. Další s cestou, jak se do toho systému ty data můžou dostat, je buď stávající MAR nebo BMS, takže pokud už v té budově máte nějaký systém dálkových odečtů, a zase to přirovnám k té situaci města, mám pět budov, každá má svůj MAR systém, má svoje dálkové odečty, tak Enmon může tady těch pět budov zastřešit a všechny ty data vám združí na jednom místě, tak abyste s nimi mohli dále pracovat. Protože zase často se setkáváme s tím, že na úrovni organizací nebo budov ale pokud byste si chtěli vytáhnout ty data někam o úroveň výš, takže třeba pro všechny ty budovy, tak zase jste odkázaní na Excel, tabulky, exporty a spoustu ruční práce. Zároveň máme mobilní aplikaci, která slouží pro ruční zadávání, díky které se dá naprosto eliminovat chybovost těch odečtů, protože školník přijde ve škole k elektroměru, naskenuje aplikací QR kód, zobrazí se mu poslední odečtený stav měřidla a ta aplikace mu nedovolí na stav nižší, než je ten předcházející, což se často stávalo, protože v jednom období zapomněl obsat desetinou čárku, dalším jim zase zapsal. a můžete to opravit. Náš systém nespolehá pouze na ty dálkové odečty z těch senzorů, protože pokud bychom byli odkázáni pouze na dálkové odečty, tak u těch větších organizací by se jednalo o obrovskou úvodní investici, kterou si dost často ten zákazník nemůže dovolit. Proto často doporučujeme začít pouze tím, že všechny měřidla osadíte těmi QR kóry, začnete je odečítat aplikací nebo zadáváte do systému jenom faktury pro dané organizace. Teď už bych rád představil pár našich reálných řešení a na co jsme vlastně v té divočině přišli. Takže u jednoho velkého řetězce drogerii se nám při pilotním projektu podařilo odhalit to, že například všechny provozovny mají špatně nastavené jističe. Asi si dovedete představit nějaký obchod, dejme tomu DM drogerii, ty provozovny jsou dost často velmi podobné, ale když přišlo na jištění, ty náklady. Jak vidíte, ta faktura má i druhou stranu, na kterou se dívá málo kdo, je tam spousta údajů a jeden z nich například může být ten, kolik platíte měsíčně za příkon. Na daném odběrné místě tady třeba vidíte 3x125A za 5000 měsíčně, s tím, že 3x25A vyjde asi na 600. Dalším naším zákazníkem byl velký prodejce nábytku. U tohoto klienta jsme byli schopni do toho systému zadat faktury za poslední tři roky za energie a okamžitě jsme odhalili, že v jedné provozovně pravidelně dodávají jalovou elektřinu zpátky do sítě, za což platili pokuty ve výši až 20 000 měsíčně. A ten systém na základě těchto dat byl schopný automaticky toho zákazníka upozornit. Tady jsem odhalil úsporné opatření s návratností pod dva roky, Náš systém je otestovaný i na velkých instalacích, takže například v Brně monitorujeme velký business park, který má celkem 420 měřících bodů a tady jsme třeba použili to hybridní řešení, kdy 80% měřících bodů je odečítáno stávajícím řešením, tam, kde prostě byl natažený kabel dálkového odečtu, tam jsme to využili a těch zbývajících 20%, kde to natahání káblů vycházelo neekonomicky, tak jsme osadili našimi IoT čidly, V rámci tady toho Business Parku jsme také vytvořili účty pro jednotlivé nájemce, takže oni se můžou přihlásit, kontrolovat si svoje spotřeby, porovnávat je s vyučtováním. Velice to snížilo reklamace těch vyučtování, protože když ten zákazník si každý týden může zobrazit tu svoji spotřebu, tak vlastně nedochází k tomu vyučtovacímu šoku, že mu najednou přijde vyučtování a on tam vidí strašně vysokou spotřebu, už dopředu prostě ví, kolik spotřebovává. A jedním z posledních příkladů, na které se dá systémem energetického managementu přijít, tak v poslední době už se nezaměřujeme pouze na odečty spotřeb, ale přidáváme k tomu i ty energetické veličiny, takže například měříme teplotu nebo pro jeden z CT parků měříme hladinu podzemní vody ve vrtu, protože postavili park na okraji chráněné krajiné oblasti a byla obava, aby přes park neodstékala z této cháka o voda a dostali požadavek na monitorování v každý týden, 27 stupních, což, jak asi se shodneme, je docela dost. Takže následně došlo k nápravě a ten účet za energie se zase výrazně snížil. Tohle je z rychlého úvodu za mě do energetického managementu všechno. Moc krát děkuju za pozornost a že jsme dostali pozvání na tuto událost a budu se těšit na vaše dotazy.

01:32:16
Moc děkujeme i do Brna. Pánové, trošičku zrychlím, protože máme malé spoždění, ráda bych dala dostatek prostoru, který jsme slíbili i kolegům z Plzně a Plzeňského kraje. Přesto máme tady v aplikaci Slido několik dotazů. Z vašich prezentací krásně vyplynulo, že všechna řešení, která nabízíte a implementujete, zvyšují efektivitu, předvídatelnost, přispívají k udržitelnosti, také ekologizaci, jsou komplexní, ale co bezpečnost? je IoT zařízení. Máte něco, co byste k tomu rádi řekli za vás, pan Klučka?

01:33:24
Dobře, tak děkuju za dotaz. Já bych k tomu rád řekl, že my vlastně tady tyhle data, jak je posíláme z těch zařízení, tak tam je vlastně end-to-end čifrování, že my vlastně po celou trasu, ty data jsou anonymizované a tam vlastně, kdyby se k tomu někdo dostal, tak mu ty data vlastně vůbec nic neřeknou, protože my ani v systému, ani nikde neudržujeme nějaké informace, jako u koho třeba to zařízení je, nebo je to tam prostě čistě bez nějakých adres, A my nikde tyhle data o zákaznicích vlastně neuchováváme.

01:34:14
Výborně, děkuju moc. To se týká vodohospodářství. Jak je to v tom odpadu, pane Vince? Nemůže se třeba stát, že si nějaký chytrý hacker se podívá do vašeho systému, zjistí, kde už se několik týdnů neplní odpadové nádoby, že tím pádem by třeba majitelé těch odpadových nádob mohly být někde nadovolené a tak podobně. Předjímám situace, o kterých jsem třeba z praxe slyšela jako o čistě hypotéčnému.

01:34:46
Myslím si, že se to nemůže stať. Platí u nás to jisté, čo hovoril pan Klučka. Ty naše dáta samotné z toho senzora jsou v podstatě nečítatelné a nejsou dokonce ani úplně adresné. Je to ale zaujímavá úvaha, to, čo jste teraz načrtli. My totiž to nejkedy ty dáta o zaplněnosti tých kontajnerů dáváme, vyslovně zverejňujeme, je to potom na zákazníkovi takže konkrétně toto, co jste se vypítali, že či se nemůže někdo pozrět, nemůže, lebo také dáta tam ani nemáme, čiže tyto tam nezbíráme, ale každopádně samozřejmě bezpečnost je podstatná otázka, ale my stále hovoríme, že robíme do odpadu a to nejsou úplně nějaké kritické informace a navíc to šifrování je tam také, jako už bylo vzpomenuto, nemusíme jít úplně asi do technikály, čiže nemyslím si, že je to aktuálně nějak úplně zneužitelné. Samozřejmě,

01:36:39
A nám za nás naštěstí ještě k takové situaci nedošlo, ale tím, že ta energetika už je úzce provázaná s biznisem, tak ano, my tu kyberbezpečnost hodně řešíme, protože například z toho, kolik daná fabrika spotřebovává energie, jste schopni vyčíst, jestli třeba vyrábí nebo nevyrábí, což v případě společností, které už jsou třeba i na burze, může vést k nějakému nekalému odhadování, jak se bude vyvíjet cena té akcie. od Google, které je opravdu dobře. certifikováno a dokonce je to v takovém standardu, že by se v té databázi dali uchovávat i údaje o platebních kartách. Takže bezpečnost řešíme a snažíme se jí mít co nejvíc pod kontrolou.

01:37:56
Tak to jste nás všechny ukrytnil, děkuji moc za tu zpětnou vazbu a mám tady dotazy na zde přítomného pana Škabradu z Českých radiokomunikací. Konkrétně se tady ve Slido.com jeden z účastníků ptá, kde všude mají IČR a IoT infrastrukturu, jak je připojení v našem kraji.

01:38:26
Tak já děkuji za dotaz, děkuji za prostor. Jak jsem zmiňoval v prezentaci, my máme pokryto přibližně 95% populace. V rámci České republiky jsme celonárodní operator. Je to přibližně pro vaši informaci něco přes tisíc těch koncentrátorů, o kterých jsem hovořil. Přičemž koncentrátor, my počítáme pro výstavbu, má dosah cca kilometr, radius okolo v rámci nějakého deep indoor pokrytí. V otevřené krajině to můžou být desítky kilometrů. kdy přenášíme data na 868 MHz na 8 kanálech, takže to samotné je šifrované. Je tam 128 bitů sítový klíč a zároveň, jak už zaznělo od Tomášů a Hinka, je tam šifrování i aplikační. To znamená, že i my jako operator jsme jakýsi přenašeč zavřených obálek, do kterých se nemůžeme ani podívat, protože se to dešifruje právě na úrovni aplikačního servru našich partnerů, kteří už mají svou bezpečnostní vrstvu dále pořešenou. Ještě možná poznámka, někteří partneři to využívají, pokud ta aplikace je umístěna na cloudovém prostředí naší společnosti, tak my garantujeme, že ty zprávy neopouští Českou republiku, což si myslím, že pro řadu agentů také může být výhodou. Tak jsem jenom chtěl takové doplnění, děkuju.

01:40:14
Díky moc. Jsou tam ještě další dva dotazy, ale bohužel nemáme na ně čas. Proto je ráda přednášejícím předám, přepošlu. Možná se můžete dočkat i odpovědi přímo ve slido.com, abychom tyto dotazy nezanedbali. Nicméně mám tady na místě dva zástupce z právě informačních technologií města Plzně a rádi bychom, aby jejich prostor nezůstal nevyužit,

01:41:14
Dobrý den moje jméno je Libor Červený a pracuji ve správě informační technologie města Plzně jako ředitel úseku infrastruktury. Zatím teda nevidím mojí prezentaci.

01:41:30
Kolegové se nepochybně snaží ji dostat do projekce.

01:41:36
Moje téma prezentace je IoT v prostředí města. Tak. Děkuju. A pro nás IoT v prostředí města znamená především naši sítí Plzeň Lora, sítí internetu věcí, který jsme vybudovali pro město Plzeň. … … Rád bych vám tu síť v krátkosti představil. Sítě jsme začali stavět v roce 2016 a hlavním důvodem bylo, že jsme potřebali zajistit komunikaci pro nějaké specifické účely. Ostatní technologie jako LAN sítě, Wi-Fi sítě, mobilní sítě nesplňovaly naše požadavky, takže jsme hledali nějaké řešení, které by vyhovělo. V prezentaci vidíte dva odkazy na naše stránky. na prvním odkazu IoT Plzeň EU. Tam jde především o obecné informace o mapu pokrytí po Plzni. A druhé stránky Loara Plzeňovou, tam může přímo přihlašovací portál do naší administrace sítě Plzeň Loara, kde se zakladají uživatele, kde si můžou přidávat svoje sváčidla, vidět data a pracovat s výstupy. Cílem našeho projektu vybudování sítě Plzeň Lorably bylo především nabídnout městským organizacím vlastní infrastrukturu, prosit internetu věcí a zároveň mít data uložená v našich datových centrech, kde už provozujeme kompletní ICT služby pro město Plzeň a jeho organizace. Dále jsme chtěli nabídnout sítí vývoj a testování pro studenty z univerzity, ze středních škol a ve volném čase. A v neposlední řadě jsme také chtěli naši Lora síť nabídnout. pro testování podnikatelům, vývojářům, aby si mohli otestovat a vyzkoušet přes tuto infrastrukturu své vlastní nápady a projekty. Krátký popis sítě Plzeň a Lohra jedná se o přistupovou senzorickou sítí pro IoT. Těch sítí pro IoT může být použito několik různých typů. Hlora je specifická v tom, že slouží především pro senzory. které potřebují minimum energie, nízkou intenzitu datového provozu a dlouhý dosah. v terénu nebo ve městě. Ta naše lora je na otevřené platformě. svítí v nelicencovaném pásmu 866 MHz. Aktuálně máme v naší síti počet přístupových bodů, těch gatewayí, ke kterým se připojují senzory 26 stálých, plus jsme v poslední době začali pracovat i s mobilními, anebo vnitřními přístupovými gatewayemi. Máme zaregistrováno v síti více než 2500 zařízení, už máme 95 uživatelů, kteří využívají portál a administraci. Už jsme přenesli přes 20 milionů dat. Síť Plzeň-Lohra jsme mohli vybudovat díky tomu, že město Plzeň vlastní rozsáhlo optickou síť po městě. Máme více než 120 km optických tras po městě. velké množství městských budov, zhruba 200 optických koncových bodů, jak budovy, tak třeba sloupy kamerových, kde používáme kamerový systémy a další. Právě tuto optickou síť využíváme nejen pro síť Plzeň-Lora. ale i pro další projekty ve městě, jako městský kamerový systém a Wi-Fi sítě, free Wi-Fi sítě pro občany a návštěvníky města. Pazení Lora, jak jsem říkal, tak využívá celou infrastrukturou, kterou jsme vybudovali pro ICT služby, tedy i datová centra, kde sdílí jak konektivitu, zálohování, virtualizaci serverů, serverovej a datovej prostor. a další. Reálné využití naší sítě Plzeň Lora Ahoj. Největší používáme ve spolupráci s Vodárnou Plzeň, kde v říjnu bylo připojeno. 2455 vodoměrů, ze kterých se provádí dálkové odečty. přes naši síť Plzeň-Lohra z těchto vodoměrů. probíhají data do zákaznických a fakturačních systémů Vodárny Plzeň. Naší sítí data projdou přes naše servery. odesílají se na servry vodárny. Druhý příklad využití, používáme síť Plzeň Lorana Monitoring k překločení limitů vodoměrů. kde v mé prezentaci je uvedená taková zpráva e-mailová nebo SMS-ková, když dojde k překročení nějakého limitu, tak čidlo odešle signál. Na to máme navázané další systémy, které pošlou e-mail nebo SMS a dozvíráme se tak včas informace, které mohou nastat. Také síť Plzeň-Lohra využíváme v našich základních a materských školách, konkrétně na 25. základní škole a 64. materské škole. kde jsme instalovali CO2 čidla. na obrázku, v prezentaci vidět obrázek. kde ze 25. základní školy, kde jsou vidět v levé části senzory. pod mapovým podkladem a v pravé části je vidět například průběh CO2 v jedné konkrétní třídě, kde vidíme, jak se ta hranice zvyšuje, když jsou děti ve třídě a probíhá výuka. Senzory mají také optické zviditelnění, když dosáhneme určité hranice CO2, tak učitele i žáci ví, že ta hranice překročila určitou mesa, Tady je další ukázka výstupu z těch čidel. Vidíme tam, že tam sledujeme ještě teplotu, vlhkost. a úroveň CO2. Na 25. základní škole také máme instalovanou meteostanici, která posílá data přes síť Plzeň Lora. A tady je ukázka výstupů z této meteostanice. Následující obrázek ukazuje, jak jdou data ze senzorů hezky vizualizovat, co všechno lze sledovat. Tady jsou nějaká prachová čidla, kde vidíme úroveň znečištění, vidíme, jak to čidlo komunikuje, s kolika gatewayma se spojilo, jaká je úroveň signálu a takto lze vizualizovat vlastně cokoliv, co čidla odešlou přes naši síť. A na závěr, tady mám jenom lehkou ukázku použití senzorů v IoT sítích, jak na monitoring životního prostředí, měření vodoměrů a například detektory pro parkování a provoz vozidel. To je ode mě všechno. Děkuji za pozornost. A předávám slovo asi mému kolegovi.

01:49:54
Už k nám přichází pan Chodinský, který má také připravenou prezentaci v počítači. Pane Chodinský, je to vaše. Kolegové udělají klik a prezentace by se měla spustit.

01:50:07
Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za pozvání. Tak jak už bylo řečeno, jmenuji se Tomáš Cholinský, pracuji stejně jako kolega Libor ve zprávě informačních technologií města Plzně, konkrétně v úseku SITPORT, který navazuje na práci centra robotiky, kde centrum robotiky pracuje s dětmi do 15 let, potom děti nebo mladiství přechází, vlastně jsou starší, přechází k nám. Já mám na začátku krátké video, které vám představí naše aktivity. Tak uvidíme, jestli se nás pustí. Můžete vidět náš areál. V Cukovarské ulici, kde probíhá po celý rok zhruba 60 až 70 aktivit, všechno je to samozřejmě zaměřeno. Směrem k technice. Vytvořili jsme tam zázemí. Říkáme tomu sit pod garáž, kam chodí lidé nebo mladiství. bustlit nebo vytvářet si třeba projekty s 3D tiskem, nebo samozřejmě i to IoT. V průběhu roku organizujeme různé workshopy, festivaly, semináře. V letošním roce nám to samozřejmě ten covid trošku narušil, ale přešli jsme do online. Takže pokročujeme dál. Takže to byl v krátkosti úsek Sidport. Jak pracujeme, s čím pracujeme. Tady je ukázka našeho zázemí Sidpod Garage, jak už jsem říkal, je to v Cukrovarské ulici. Máme tam také hub, máme tam testovací plochu, máme tam testovací halu, máme tam studio, máme tam nyní i studio pro podcasty. V podstatě kdokoliv, středoškoláci, vysokoškoláci, tam můžou tyto prostory navštěvovat. Do této sitport garáže chodí komunita tiskařů, chodí komunita kluků, kteří lítají se závodními drony, chodí komunita kluků, kteří dělají nějaké prototypy a samozřejmě tam chodí i kluci, kteří vytváří různé senzory. To znamená, i my v garáži máme senzor, který je napojen na městskou loru a sbíráme data. V průběhu roku, jak už jsem zmiňoval, organizujeme různé akce. Mezi tyto akce patří i heketony. Můžu zmínit konkrétní Smart City Heketon Plzeň, heketon na vzdělávání nebo ve sporu poráci s TechHevnem také mikroheketony. Do těchto heketonů zadáváme témata ohledně IoT. Na této fotce je vidět čidlo, kdy jeden ze studentských týmů vytvářel čidlo pro městskou charitu Plzeň, kdy toto čidlo se umístilo do kontejneru a bylo schopné sbírat data na plnosti kontejneru. a v případě i pokud do toho kontejneru někdo vlezl, takže dokázal poslat informaci. Čidlo samozřejmě bylo napojeno na městskou loru. V průběhu roku organizujeme také workshopy pro nové zájemce a nové studenty, kteří zajímají zrovna IoT aktivity, to znamená, tady jsou fotky ze dvou workshopů, fotka vpravo, kdy lidé sedí u počítačů, tak je to třídenní workshop, kde si mohli vyzkoušet od návrhu přes vytvoření až napojení těch čidel, umístění. Fotka vlevo je potom jednodenní workshop. kdy noví zájemci o tuto technologii měli zájem se něco dozvědět, takže jsme opět připravili takovýto workshop. U nás v Sidportu máme také výzvy, což je dlouhodobý projekt, kdy se snažíme získat potřebné projekty z městských organizací, které nabízíme studentům a studenti je následně zpracovávají. Nejdříve jsme začínali projektem IT léto, kdy přes prázdniny jsme zadali projekt, student si ho vybral, začal na něm pracovat, propojili jsme ho s příslušnou městskou organizací a vznikaly z toho různé zajímavé prototypy. V průběhu letošního a loňského roku se nám to rozrostlo na takzvané výzvy. Už to není pouze přes léto, ale už je to celoroční projekt, to znamená, městská organizace potřebuje vyřešit nějaký problém nebo chtějí znát náhled studentů, zadají nám tato téma, my to vypustíme mezi studenty, studenti se přilásí, my je mentorujeme a samozřejmě posíláme dál. V letošním roce se nám také podařilo hodně začít spolupracovat na poli IoT se středními školami, to znamená, podařilo se nám najít způsob, jak napojit střední školy v kraji na naší loru. Máme v našich řadách odborníky, který jezdí do těchto škol, snaží se jim pomoct v nastavení nějakých těch čidel, vysvětlením, jak to funguje a školy si pak testují v rámci výuky, vytváření čidel, napojení a samozřejmě zpracování těchto dat. neuskutečnilo. Tady ukázka v našem areálu, kde si studenti chodí vytvářet různý prototypy, protože tam máme ten prostor pro to testování. Tak začaly vznikat startupy, které se zabývají IoT. Máme tam aktuálně tři, které vznikly v tomto roce. Dva se zabývají chytrým zavlažováním, jeden řeší chytrou domácnost. V tento měsíc přišli čtyři studenti ze střední školy, kteří řeší chytrý schránky. To je za mě vše, děkuji za pozornost.

01:56:23
I my vám moc děkujeme. Já jsem s nadšením poslouchala, jak krásně se propojuje ta agenda, kterou jsme tady nastolili, ať už na úvod ústy pana náměstka Očka, pana náměstka Hajse z plzeňského kraje, pana radního Goli a následně prostřednictvím úvodu k tématu IoT od českých radiokomunikací a potom jsme se proplétali těmi konkrétními projekty, nacházíme ve velmi bezprecedentní situaci, kdy je potřeba šetřit rozpočty, je potřeba šetřit lidské kapacity, je potřeba omezovat mobilitu, protože toto všechno, tou covidovou pandemii, bylo v podstatě rozvráceno a všichni se ocitáme ve zcela nových situacích, co do řešení finančních kapacit, co do různých home officeů, anebo i pracovní neschopnosti, harmonogram, který jsme si předem vytkry. Proto pomalu budu směřovat k poděkováním a ukončení dnešní akce. Loučím se s vámi z krásného zasedacího sálu zastupitelstva města Plzně. Je mi líto, že jsme dnes nemohli být zde fyzicky pohromadě s vámi, pro které byla dnešní akce zejména určena. A to zejména se zástupci municipality z plzeňského kraje, zástupci veřejných organizací krajem i městem Plzní, k dispozici i zpětně. Umístíme jej na web našeho projektu, umístíme ji také na náš YouTube kanál a bude nám s tím a potěšením se s vámi snad i osobně potkat, ať už znovu v Plzně a Plzeňském kraji nebo v dalších regionech, kam se sroučou IoT pro chytré. Budeme s českými radiokomunikacemi. v nadcházících týdnech a měsících vydávat. Děkuji za vaši pozornost, bylo mi ctí a potěšením. Snad jsem se svojí nelehké role klauna v divadle bez diváků zhostila se ctí a snad ty informace, které byly součástí dnešní akce, zejména pomohou vašemu dalšímu rozvoji, zamišlený na tím, jaké další aktivity byste třeba ve vaší organizaci nebo i ve spolupráci s námi mohli naplánovat.