Jak mohou technologie IoT pomoci v aktuální nelehké energetické situaci?

00:00:09
Dobré ráno, dámy a pánové. V dnešních zhruba 30 až 45 minutách bychom se bavili o IoT v energetice. Dneska v rámci SmartCon 5G Akademie jsme si sem pozvali odborníka Honzu Škabradu. Honzo, vítej. Ahoj, dobrý den. Dnešní webinář se pokusíme udělat interaktivní, to znamená, poprosím vás, jednak bychom to rádi s Honzou dneska vzali formou dialogu. Představujeme co je to vlastně IoT.

00:00:59
IoT, taková zkrátka, myslím, že se dneska už známá. Je to internet věcí.

00:01:04
Já bych říkal I only talk.

00:01:06
To už tady bylo historicky. Já si myslím, že dneska už jsme právě trošku mimo ten I only talk, ale je tady celá řada funkčních projektů v IoT. Obecně, vrátíme se k té definici, tak je to souboj různých senzoreckých technologií, které vzájemnou interakci přináší konkrétní hodnotu. Dneska, když se budeme bavit konkrétně, potom jít do hloubky, tak to může být,

00:01:59
Já se zeptám. Vlastně kam se IoT za tu dobu posunulo, protože já si pamatuju, že jsem byl v roce 2017 na IoT konferenci na Tajvanu v Tajpeji a tam vlastně byla, teď si pamatuju takovou tu ereční křivku, tam prostě byla predikce, kdy během pěti let tady budeme mít miliardy čidel, miliardy senzorů, vlastně všechno bude komunikovat autonomně, tak kam se tahle situace vlastně vyvinula.

00:02:57
Ty miliardy čítel to dneska ještě nejsou, ale posouváme se zásadně dál. Ono možná proč to nejsou, abychom si mohli říct. Totiž ten předpoklad byl trošku odlišný od tržní reality. Ve smyslu tom, že původní myšlenka byla, že tu budou diverzifikovaní výrobci nebo dodavatelé různých technologií, kteří budou vzájemně fungovat. I my jsme k tomu přistupovali tak, že postavíme sítě, začnou chodit partneři a budou si na té sítě stavět svá vlastní řešení a propagovat je do světa. A IoT vlastně mělo být něco jako propagátor nových trendů v technologiích. To se úplně nenaplnilo i my zjišťujeme, že vlastně to není pouze o tom postavit sítě a čekat, kdo přijde, jak by ji využije, ale i my proaktivně dneska vstupujeme do těch koncových řešení, do nějakých typizovaných projektů na klíč a společně s partnery, jako jste třeba vy konec konců, tak dodáváme ucelená řešení, která naplní nějakou konkrétní hodnotu. Možná je to taky zajímavé sledovat, co se děje na báze těch projektů. Přesně v tom roce třeba 18-19, když ty technologie byly nějakým způsobem dost které to IoT zajímalo a chtěly zkoušet různé projekty. Celá řada těch pilotních projektů skolabovala. Někdo hovoří třeba až 80%. A když jsme vlastně zjišťovali proč, tak zjistili jsme skutečně s kolegy třeba z Laura Alliance, že to bylo hodně o tom, že ty piloty nebyly nasazeny na procesy u těch zákazníků. Řeknu to na příklad. když vezmete řešení pro predikci nějakých poruch na průmyslovém zařízení, tak někdo z IT té společnosti si řekl, využiju IoT, budu měřit vibrace na tom stroji a budu mít systém, který dokáže ta data vyhodnocovat v reálném čase a upozorňovat mě na to, že když se něco nestane, tak mi skolabuje stroj. Nasadil to u sebe do průmyslovýho podniku, nicméně už do toho nezapojil ty OT, to operations. A ti kluci třeba byli servis, ty zařízení, tak ani nemají tablet, Když se vrátím k tomu začátku, tak viděli jsme celou řadu stovky projektů, které byly v rámci pilotů, ale nedotáhly se do toho konce, do té hodnoty v rámci podniku. A je tu celá řada společností, které aplikovaly IoT do svých procesů, zapojily do toho lidi napříč firmou a ty dneska úspěšně fungují. A už to jsou nějaké vysoké dostatky tisíc čidel, které jsou v té sítě aktivní.

00:05:53
Já si třeba pamatuju, ze začátku to byly takové ty,

00:06:30
na život, tak vlastně jsou o kombinaci technologií a o hledání nějakého optimálního, řekněme, bodu, ve kterém se zapojí parkovací puky, třeba tam, kde nedosáhne kamerový systém, nebo není dobrý ho tam stavět. A zase, když mám nějakou velkou plochu, tak to třeba pokraju kamerovým systémem. Je to přesně o tom, že dneska ty projekty se musí řešit z komplexního pohledu a nejenom z pohledu toho, že mám tu síť, nebo jsem dodavatel puků, nebo jsem dodavatel kamerovýho systému a udělám si svoji část a zbytek nechám na tom Často v tom roce 2015-2016 jsme zkoušeli různý technologie, různý senzory a v datasheetu všechno vypadalo super. My jsme se třeba parkovací pluky umístili někam na naše parkoviště do vozovky a v datasheetu byla životnost baterie 6 let plus. Nám se po 14 týdnech vybyly, takže taky jsme řekli, že to není cesta, kterou chceme jít. Proto jsme třeba aplikovali proces certifikace.

00:07:39
Takže dneska, když třeba se budeme bavit o energetice, o odečtu elektrických energií, tak se mi nemůže stát, že ve 14 dní mi dojde,

00:07:49
Může se ti to stát, ale ta pravděpodobnost se načně smižuje, pokud točidlo je certifikovaný. Pořád je to nějaká fyzika, jak se k tomu chováš, ale i to je předmětem právě těch projektů, vždycky musí předcházet nějaký blueprint, říct si o tom, co je tím cílovým stavem a jak si k němu dá dojít, jaký technologie zvolit. Když ten zákazník potom bude trvat na tom, že třeba chce nějaké řešení, které je zásadně levnější, ale nenaplňuje ty aspekty jako ty dražší, tak samozřejmě jsou tam rizika. Je to jako s autem. Dobře, nicméně asi rekapitulát si pomůžeme s tím obrázkem. I my v radiokomunikacích jsme zpočátku vlastně si tady postavili Loravan síť, ta dneska stojí. Máme celoplošní pokrytí. cca 1500 koncentrátorů na území České republiky, to znamená, že je to sítě dostupná všude. a tu vlastně nabízíme našim partnerům. Je to řada, které na ní fungují, fungují na ní úspěšně, ale ty čísla, o kterých jsme se bavili v začátku, tam nejsou, takže i my přemýšlíme nad tím, jak s tím pracovat dál a rozšiřujeme se do těch oblastí mimo síť, to znamená na tu senzorickou oblast a na ty aplikační roviny. Takže dneska společně s partnerama právě dodáváme komplexní řešení, netrvá pouze na síti. ale víceméně snažíme se rozklíčovat problém a ten problém komplexně řešit v rámci našeho IoT týmu nebo IoT projektu.

00:09:16
Já se ještě zeptám, co se týká toho pokrytí a vůbec tý connectivity. To znamená, mluvil jsi o celoplošném pokrytí, ale víme, že některý ty místa jsou jako hůř dostupný. Je nějaká možnost, nebo existuje nějak dokrýt třeba tu lokalitu, nebo jakým způsobem tohle je vyřešený, protože je to zase něco, na co nás se třeba zákazníci hodně ptali, kolikrát ten signál může mít problém, tak jenom jestli třeba na tohle nějak pamatujete.

00:09:45
Jasně, může se stát, když máš budovu, která má typický skelet a máš tam řadu semzorů, který má se prostě těžký prostřílet ven, tak jim přijdeme a tu si jich tam posílíme, protože budeme, aby jsme ty data získali. Máme celou radu zkušeností z velmi nepřátelských prostředí, za první porozumětý síti a díky tomu, že hodně dohledujeme a hodně jsme se z ní zžili za těch sedm let, tak dokážeme chápat, kde nastává problém, pokud nějaký data nedostáváme, a buď to vyřešíme u nás na tom backendu, ve smyslu s tím, že si hrajeme s kanálami, hrajeme se s nastavením těch ČDL pomocí našich interních metadata engine, anebo jsme schopni kamkoliv přijít a tu síti dostavit, ať už s použitím velkých gateway, který jsou na našich bodech nebo na bodech partnerů, anebo tam postavíme prostě nějaký mikro pikocely Dobře, takže možná jenom to zavřu. My dneska fungujeme jako ta infrastrukturální vrstva stále, to je to naše gro. A společně s partnerama děláme IoT projekty komplexní, státní zpráva, korporace, samozprávy, cokoliv. A zároveň připravujeme nějaký ucelený konkrétní end-to-end řešení v úvozovkách do šuplíku. Máme třeba zkušenost se zdravotnictvím a rozšiřujeme to dál, že vlastně proaktivně přicházejeme s nějakým řešením napr. Takže to možná k tomu, kde jsme dneska a jak se nám to rozvíjí. mhm

00:11:30
Dobře, takže teď bychom se měli bavit vlastně to gro dnešního webináře, to, co nás samozřejmě zajímá, to, co vlastně dneska v souvislosti s tím, co se děje ve světě, rezonuje celou společností, to je nějaká, řekněme, energetická krize, jsou tady pojmy jako Green Deal, udržitelnost, samozřejmě cena elektrický energie dneska zajímá úplně každého, tak jak jsme tady na to připraveni?

00:12:14
Když se podíváme na energetickou situaci, tak ty jako podnik nebo jako jednotlivec úplně moc neuděláš s tou cenou týtoho média, tý elektřiny, plynu a tak podobně. To je prostě daný a jseš víceméně v nějakém závislém vztahu vůči tomu dodavateli nebo vůči nějaký mezinárodní situaci. Ale co můžeš udělat je svoje spotřební chování a můžeš nějakým způsobem pracovat s tím, jak se chováš v tý spotřebě a třeba začít se chovat úspornějš. Nicméně je to docela jako těžký, když nemáš přehled o té spotřebě a nevíš, jak vlastně se máš chovat v té spotřebě, tak je relativně složitý dostat se k nějaký úspoře. Pak většinou přijde nějaké překvapení. Pak většinou přijde nějaké překvapení. A tady přesně je asi prostor pro technologie, které ti řeknou za prvý, jakou tu spotřebu máš reálně. a jaký máš udělat opatření k tomu, aby si si ji třeba snižil. A tady už právě nastává ten prostor pro IoT. Je to pro všechny média, elektřina, plyn, teplovoda. Dneska si asi budeme bavit hlavně o té elektřině, ale ono je to vlastně analogicky stažitelné i na ty ostatní média. a tam jsou principiálně dva přístupy. Primárně, aby jsi mohl něco dělat se spotřebou, tak musíš vidět, jakou ji máš. To znamená, musíš mít data o spotřebě, musíš zdáleně odečítat nějaké zařízení, tenoměr, elektroměr, cokoliv. A pokud získáváš data z toho elektroměru v nějaký aplikaci, tak vidíš kilowatt hodiny, někteří to přepočítávají na koruny, jak na tom vlastně seš a už na základě toho můžeš udělat nějaké opatření. jako třeba jednotlivec, barák. Když jsi firma, tak ty data většinou jich máš jako hodně a potřebuješ je korelovat s nějakými dalšími datami, tím pádem už aplikuješ třeba energetický management, což je komplexní nástroj, který právě zluduje data o spotřebách, zároveň vyhodnocuje i třeba fungování nějakých strojů, nebo infrastruktury, nebo chování lidí v těch areálech a kodovujete data mezi sebou. Je to komplexní pohled na tu spotřebu a zároveň třeba už notifikuje o nějakých nestandardech, typu černý odběr. elektřiny nebo nestandardní spotřeba nějakého objektu vůči ostatnímu nebo třeba havarijní stav. A oba tyhle aspekty, ať už energetický management, nebo jen data o té spotřebě, tak vlastně jdou k tomu, že redukuješ spotřebu. hledáš ty finanční úspory. a zároveň si omezuješ tu závislost na ten dodavatel, protože víš o tom, jak tu spotřebu máš a co s ní vlastně dělat.

00:14:44
A. jakým způsobem na to můžu jít, jakým způsobem ty odečty zajistit, co pro to vlastně musím všechno udělat.

00:14:55
Jasně, je to nějaký poliopatický systém. Vždycky na začátku měřím v místě tý spotřeby nebo toho měřáku, toho elektroměru, plenoměru. Ty data nějakým způsobem musím přenést z toho odbírného místa do systému. Přináším je optimálně na nějaké radiové nebo výmění sítě. Data potom zpracovávám v nějaký aplikaci, abych věděl, jaká to spotřeba je a případně třeba si ty data skodeloval. A to je místo, kde i definuju možnou úsporu. To jsou ty systémový řešení. To mi asi dá data o tom, jaké mám možnosti, ale nevyřeší to tu samotnou úsporu. K tomu, abych tu úsporu mohl realizovat, tak ty data, které získám a ty doporučení, musím jako dostat zpátky do té spotřeby, do toho oddělného místa. Takže když zjistím, že třeba moje spotřeba je enormně vysoká, zjistím proč, protože používám staré žárovky, když je vyměním za LEDky, což je zase ten bod jako zpátky, tak se mi ta úspora už potom zrealizuje. Tu úsporu mi nezajistí ten odličitovej nástroj,

00:16:27
Po případě, co dneska vidíme i u spousty zákazníků, třeba splněl nějaký regulativ, ať už od Evropské unie, nebo prostě od nějakého jiného nadřízeného státního úřadu třeba.

00:16:37
Jo, to je téma, který nás všechny čeká. Na ta legislativa se samozřejmě na to připravuje už dneska, jako legalizuje v půdvozovkách. Takže určitě tu budou i nástroje, které nás budou nutit, aby jsme tu spotřebu nějakým způsobem četli. A to, co říkáš, je absolutní pravda. Ty získáš data. Tady je třeba jeden z náhledů, hodnot, spousta různých grafů a s tímhle si poradí celá řada energetiků, nebo ty, kteří to mají na starosti, ale potom pro tebe, pro uživatela nebo pro někoho, kdo chce mít už ty data nějaký způsob přechroupaný, tak jsou potom nástroje, které třeba porovnávají tu elektřinu a říkají ti, že spotřeba tvoje od roku 2021 se vyvíjí negativně v porovnání rok od roku, třeba v měsíci lednu, a ty si potom musíš to projevit do svýho chování. tak byly velký mrazy, to znamená víc jsem topil, nebo narodil jsem dítě, to znamená víc jsem topil, nebo jsem si koupil nějakou novou konzoli herní a víc jsem hrál, víc jsem pařil. anebo prostě jsem se jenom začal chovat nehospodárně. Takže trošku to musím zvalidovat a řešit, kde to úsporu najdu. Takže dneska už jsou takové nástroje, které tě navádějí relativně.

00:17:57
Může to být třeba cesta, já nevím, k pořízení, já nevím, nějaký fotovoltaický elektrárny nebo něco podobného, jestli dneska třeba je to jako obrovský boom, vlastně všichni to řeší, je tady nějaký letopočet, který nám bude říkat, že dneska doješ v rodinný dům, pokud nebudeš mít měření, pokud nebudeš mít fotovoltaickou elektrárnu, takže.

00:18:15
Dokonce pokud tu fotovoltaiku mít budeš, tak budeš podle mě muset mít takovýhle nástroj, aby jsi jako věděl, jak se to pohybuje, tohle je bilance výroba Dobře. A možná to jsou ty úzkalí toho zvláštního ovečku. protože to vypadá jako jednoduše, ale jak do toho vstoupit? Když si řekneme měření na tom místě, tak dneska je celá řada přístupů, jak dostat ty data z toho místa spotřeby. Můžeš udělat samo odečet samozřejmě, to asi udělá kdokoliv. Můžeš mít třeba chytrý elektroměr, to je většinou v gestci distributora elektrické energie, který je vlastníkem toho elektroměru, takže můžeš tlačit na svýho dodavatele, aby ti ty data získával. Nebo sešly lokální distribuční soustava, promyslevej podnik, obchodní centrum jako větší. tak můžeš si udělat vlastní projekt samozřejmě a třeba si prodrátuješ ty elektroměry nějakou RH385 modbasem, nějakou technologií, sbíráš data ze sběrnice a posíláš potom po té IoT sítě dál a vyhodnocuješ. A nebo je na trhu jako celá řada různých zařízení, které se třeba přepojují k tomu existujícímu statickému elektroměru. a taky fungují. Každá z těch variant má své výhody a nevýhody, je certifikovaná, nejde certifikovaná, je to docela komplexní, proto právě se tady bavíme i spolu o tom, že s těm projektem přistupujeme jako na klíč a vždycky zhodnotíme tu situaci a nějakým způsobem vybereme to nejlepší možné řešení. Stejně tak v oblasti toho přenosu dát. Dneska je tady celá řada přenosových technologií. ČR a historicky v ČR stojí za pojmem Loraván, je to ta naše celoplošná síť. ale i my tvrdíme, že jako není samozpásná, takže kombinujeme ty technologie mezi sebou.

00:20:27
obrázku trochu zastavil těch zkratek. Je tam samozřejmě celá řada. My i v rámci SmartKono a 5G Akademie hodně třeba se bavíme o tom, o 5G dneska třeba, co dělají i operátoři, tak jsou to nějaký kampusový sítě. V minulosti jsme na to dělali vlastně webinář taky s chlapama od operátorů, takže možná je tam i nějaký průnik těch technologií, nevím, třeba neuroband technologie běží samozřejmě v součástí s 5Gčkem.

00:21:27
bezpečně, ale s nízkou latencí celou řadu dát, tak tam se dá postavit 5G síť, ale zároveň pak tam je celá řada dát, které nepotřebují mít tak nízkou latenci, nemají takovou jako business critical nebo tady asi healthcare critical úroveň a můžeme třeba přenášet levnějiž po té loře. Takže tady si třeba hodí ta kombinace právě 5Gčka, lory a používat různý ty přenosové vrstvy pro různý data. Určitě, když se budeme bavit o těch oreštech zpětně, tak chceli někdo jakoby fakt v vozovkách jenom přinášet data z vodoměru nebo s elektronikou do svého domácího a je mu jako jedno zabezpečení, je takový souzákaz, myslím si, ať si to jako dá na Wi-Fi, úkladně, úplně v pohodě. Pokud chce nějaké zabezpečení, musí tím, že si třeba postaví nějakou wireless embasovou nebo embasovou síť, tak je tam zase, ale jako ta investice do té výstavby té sítě, do té zprávy, máš tam vázenost vůči tomu dodavateli. nebo jich kombinace, nebo tam pořád máš tu tušku, jak je tam naznačená, samozřejmě, na finále, ale tak je na 20. století, takže myslím si, že kombinovat ty technologie a využít to jako potenciál, každý z nich, je trend, který je na místě. Ono to není o tom, že by to byla jako jedna z nich, která všechno vyřeší. Ale ten, kdo ti to dokáže zkombinovat, tak tě vždy nadrží.

00:22:48
Je fakt, že nahradit trošku, já nevím, lorou a odečtem teploty v lednici, kde jsou monitorovaný léčiva, tak je třeba na místě.

00:22:56
Přesně tak, trefil si jeden z těch našich end-to-end produktů, kde my, teď odbočím trošku. Dodáváme řešení pro nemocnice, historicky očkovací centra, kde se sledovaly teploty v těch, řekněme, lednicích mrazácích, tak, aby se prokazovalo vůči třeba souklu, což je ta legislativní úroveň, že ty léčeva byly v vyhovujících podmínkách, že to je přesně ono. A k energetice zpátky jakoby tím posledním z těch tří aspektů toho řetězce, tak je ta aplikační rovina a to je za mě jako totálně široký téma. Tady asi by se mi ani nevešly ty loga, kdybych jako aplikací na slide, ať už je to AVSko, Microsoft, no potom nějaký typizovaný aplikace typu Tanix. Je tam toho celá řada. Takže vždycky je to o tom, že se musí navnímat ten konkrétní use case, to konkrétní prostředí. ten konkrétní zákazník. a pro ně prostě postavit řešení v úvozovkách na míru. tak aby se z toho skutečně stala jakoby projekt. Možná se trošku vrátím k tomu, že tady i díky té spolupráci mezi různými společnostmi, ČRA vs. Smartcon a další, jsme schopni poskytovat to komplexní řešení, ten komplexní projekt.

00:24:12
Musím potvrdit, že dneska i z naší zkušenosti, co mezi těma zákazníkama jsme, tak je to opravdu o tom pochopit byznys toho zákazníka, pochopit vůbec to, co by mělo být na výstupu, to, co to tomu zákazníkovi má přinést a na základě toho potom vybrat jak točidlo, vybrat tu konektivitu, zvolit vůbec jako správnej přístup, vizualizaci dát a potom se domluvit, co s těma datama dál, jak to použiju, aby vlastně došlo k té zpětní vazbě a k tomu výslednému efektu.

00:24:39
Jasně. Jo, a tady mám ještě takový obrázek, abych ukázal, že máme nějakou zkušenost třeba s tím, protože zase samozřejmě třeba to je to nepřátelské prostředí, tak tady se třeba vidět různý patinkové doměry, odkud je možné i tu informaci získat. Zase tady je know-how naše společný s těmi projektami a dokážeme to získávat z hodně nepříjemných situací. A možná Tady. Na závěr máme nějakou krabičku u Michala na stole. Já se pokusím to tady takhle. Je to vlastně měření mikroklimatických hodnot, ve smyslu teploty a vlhkosti CO2 vydýchaného vzduchu. Jsou tam i TVOC, takže nějaké látky, které nejsou úplně vhodné dýchat. A. Já to nemohu ukázat na tom.

00:25:32
My teda máme tady smilík a pardon, že tě do toho skáču, že bysme si měli vyvětrat, to je 22,4°C.

00:25:38
Jo, tak to je dobrý. Tak potom poděkujeme do produkce, že to tady má jako dobře vyřešené ve studiu. A každopádně já jsem chtěl na tom vše tam poloutit, už to vidím, že se to přesunulo. A já jsem tak na tom chtěl ukázat právě tu možnost korelace těch dál, protože to je přesně o tom, že měříte v nějaké místnosti teplotu vlhkost, případně vydýchanej vzduch. Měříte spotřebu toho objektu a hledáte nějaký bod, ve kterém Je optimální spotřeba a stále ještě příjemný klima na to, abyste tam dokázali fungovat. Půsta je, když je vydýchaný vzduch, tak vidíte, kde ty hodnoty jsou na úrovni, že už to jako není zdravotně úplně nezávadný. Tak třeba jakoby rychle, efektivně vyvytráte, zase zavřete okna, tím pádem neuteče tolik té energie vnitř, třeba pro to vytápení. Takže to je třeba jedna z varián, které jsou vhodné pro školy, knihovny, veřejný sektor, řekněme, ale i. ale i kanceláře nebo průmyslový areály. Protože dneska, jak se říká, že se má snižovat teplota o 2 stupně, jak vlastně máš vidět, kolik jí máš snižit, pokud nevíš, kolik jí tam je, takže i to je potenciál na to se tam dostat s nějakým měřením.

00:26:50
Dobře. Co se týká IoT, tak těch informací tady padlo samozřejmě celá řada. To, co je opravdu důležité, to, na co se samozřejmě společně zaměřujeme a to, co je potřeba si dneska s ohledem na energetiku, na IoT obecně uvědomit, tak je potřeba vždycky najít to správné řešení, ten správný senzor, tu správnou konektivitu. To je vlastně to, proč se o tom tady bavíme, fajn se zachovat. Je to o tom vybrat potom i správnou vizualizaci, správnou aplikaci. Samozřejmě to, co my dneska vidíme, tak to, co si ty naši zákazníci cení, tak je i třeba česká podpora nebo technická podpora v českém jazyce, takže snažíme se s těmi zákazníky komunikovat, není to nějaký anglicky nahraný někde IVR a infolinka, Bůh ví kde, takže i tohle to je možnost vlastně, jakým způsobem tuhle tu oblast dál rozvíjet, že zatím stojí skutečně konkrétní lidi, kteří s tím mají několik let zkušeností a umí vlastně tomu zákazníkovi poradit, jaký způsob hardwareu, jakou aplikaci a vůbec jak celý to řešení, Co se týká Tady na obrázku je vidět 5G router v současné době. Poměrně zajímavá věc. Snažíme se samozřejmě zákazníkům i v rámci 5G akademie ukazovat přenosy a zařízení i samozřejmě tohoto typu 5G dneska technologie, tak jak jsme se tady o tom bavili, která jde ruku v ruce s kampusovými sítěmi, jde ruku v ruce s LoRaWAN, takže Poupracujeme s, nebo můžeme využít reference s několika firem. Honzo, tě poprosím, jestli mi překlikneš na poslední slide. Bavíme se o tom, že jako SmartCon máme na starosti Veoli, Pražskou teplárenskou, potkáváme se se Siemensem, řešíme věci určitě pro L2D, JD, informační systémy, takže těch aplikací z praxe je samozřejmě celá řada. takže určitě budeme rádi pokud Budete mít jakýkoliv problém, nebo budete potřebovat řešit odečty, nebo cokoliv, co vás zajímá, co se týká přenosu konektivity, tak se za nás samozřejmě můžou zákazníci ovracet. Je to tak?

00:30:25
Jasně, budu moc rád. Určitě na Michala a na mě. Kontakty tam předpokladám, kde jsou. Ještě tak rozpočlené. Velmi rádi budeme podvětovat jakýkoliv projekty. Myslím si, že ta zkušenost tady je, jak už v energetice nebo v jiných vertikálách.

00:30:38
Takže jo, určitě se ozvěte. Já bych poprosil možná v tuhle chvíli kolegyně, jestli by nám padly nějaké dotazy, že bychom se pokusili s Honzou na pár dotazů odpovědět, protože čas ještě nějakej máme, tak uvidíme, jestli nějaké dotazy budou.

00:30:56
Tak, máme tu první dotaz a ten zní, co já jako firma musím udělat, abych mohl řešit vzdálené odečty.

00:31:05
Tak určitě to je o tom, o čem jsme se bavili. Bylo by fajn, jak říkali Honza, kontakty tady na nás, nebo na nás určitě máte, případně na webu smartcon.cz kontakty na nás, ať už na mě, nebo i potom Honzu z pohledu Českých radiokomunikací můžete dohledat. Takže určitě je to o tom, se domluvit na nějaký úvodní zkusce a pobavit se o tom, co je vlastně vůbec cílem a říct si, jestli ten daný case, který budeme posuzovat, má smysl řešit,

00:31:48
Jaká spadba technologií je pro vás vhodná z našeho pohledu?

00:31:50
Mně teď ještě napadl, Honzo, jeden dotaz možná, o kterém jsme se nebavili. Je tam nějaké omezení, co se týká vůbec Já nevím, počtu čídel v té sítě, nebo počet dotazů, já nevím, za minutu, nebo jakým způsobem tohle vůbec, ta sítě, jestli je na to vůbec nastavená, protože to v minulosti taky nebylo pravidlem.

00:32:08
Jasně. Je to právě o kombinaci těch technologií, každá z nich je trošku jiná, když budu mluvit o té naší síti Lora One, tak tam jsme více méně, nejsme v omezení, ve smyslu tom, že Ta sítě je dneska postavená. A určitě ještě není naplněná. Nicméně, kdyby se nějaké oblasti blížily tomu naplnění, tak vždycky je možné dostavět tu síť tak, abychom ji třeba lokálně posílili, aby se tam dali více těch koncentrátorů. Přesměrový anteny se dají mít za nějaký jakoby směrový, tak tím pádem, že se získává třeba tam nějaká část toho spektra, těch vysílacích bodů. Takže určitě tam bych se toho nebál. Co se týká výpočetních kapacit, tak tím, že to běží na cloudech,

00:33:15
Dobře.

00:33:18
Super, děkuji za odpověď. Pak tu mám další dotaz. V poslední době se řeší velmi často otázka bezpečnosti. Jak je to vlastně vyřešeno v těch technologiích, které tu prezentujete?

00:33:29
Já si na to odpovím jasně. Zase znovu, je to o těch technologiích a o různých skladbách. Zase zkusím říct o té naší sítě LoRaWAN. Tak ta sítě je nativně zabezpečená, je tam sítěvý šifrování, aplikační šifrování, jsou tam 128-bitový klíče po obou těch úrovních. Je to vlastně tak, že Ani my nevidíme do těch jednotových zpráv. Fungujeme jako pošťák se zavřenou obálkou, teda to se potom otvíře až k aplikaci, k aplikačním klíčům, kterým se vždycky rozklíčovávají. A je to vlastně nezarušitelné. Žijí to na 8 kanálech, takže tamto bezpečnost je na velmi vysoké úrovni. A je to zase o tom, Chce na poměr výkonu, protože když si někdo řekne, že chce odlišit té data třeba na té Wi-Fi, tak samozřejmě to je velmi bezpečnostně rizikový vstup, kdy třeba může vstoupit do svý vlastní sítě na báze nějakého výměřáku. Takže vždycky tady to je předmětem té konzultace, co ten klient chce, jaký to má možnosti, jaký to má omezení a hledání ty neoptimálnější cesty. v tom rozpočtu, který je třeba k dispozici. A ještě pardon, když řeknu tu naši část, tak ta sítě je zabezpečená, ty data, network server a případně i aplikace, pokud si zákazník dá na náš klaus, což preferujeme. tak vlastně je to v prostředí, který odpovídá kritické infrastruktuře státu, což je vlastně takový náš standard v rámci českých radiokomunikací. Teda to zůstávají v České republice, neposíláme někam pryč. A samozpráva, státní zpráva třeba na to v celku dobře slyší. Dobře.

00:35:05
Super, děkuji. A zakončila bych to poslední otázkou a ta zní, jak je to v současné době s dostupností 5G routru?

00:35:15
Tak dostupnost dostupnost hardware u obecně Dneska docela problém. Samozřejmě co se týká těch 5G věcí, tak je to věc nová. My ty 5G routery v tuhle chvíli skladem máme v nějakém omezeném množství. Není to samozřejmě série po tisíci kusech, ale na vykrytí zatím nějakých jednoduchých projektů ty routery máme. Samozřejmě potom záleží na tom, co přesto zákazník chce řešit, jestli tam potřebuje nějaký sériový rozhraní, jestli je tam potřeba po Apple napájení nějaký kamery, A. Já bych, jestli tam máme s dovolením ještě nějaký dotazy, tak my bychom na ty dotazy potom odpověděli e-mailem. vzhledem k tomu, že čas běží. Já bych Honzo ti chtěl moc poděkovat, že jsi přijal pozvání do dnešního webináře.

00:36:24
Já děkuju za prostoru za příjemný popovídání, Michale.

00:36:27
A vás ostatní určitě bych rád pozval v rámci 5G Akademie na nějakou naší třeba biznesní dani nebo na různá jiná setkání, která se zákazníky organizujeme. Takže v tuhle chvíli za nás Honzou moc děkujeme. Děkujeme, že jste se zúčastnili dnešního webináře.